V úvodu knihy autor rozděluje fáze bankovnictví, jimiž se zabývá, na dobu válečnou, čtyři roky poválečné a léta 1922-1929. Krátce se zmiňuje o předválečné situaci, která byla bohatá na události. Bylo založeno deset bank, což byl rozmach tak veliký, že se české bankovnictví ocitlo v krizi ještě před válkou. Paradoxně díky válce se banky mohly stát opět mobilní. Kvůli znehodnocení rakouské měny mohly odepsat ztráty utrpěné před rokem 1914. Autor vyzdvihuje snahu o pasivitu vůči Vídni a celému Rakousku-Uhersku a národní smýšlení bank během války.
V letech 1917-1918, kdy už byly patrné vyhlídky brzkého míru, vytvořily banky Svaz českých bank, aby jednaly jednotně...