SEZNAM klíčových slov

Článek není kritikou liberalismu, ale reakcí právě na mnohé kritiky liberalismu, které se povětšinou snaží vyvrátit. Autor definuje liberalismus jako „praktickou nauku zbudovanou na theorii společenské, totiž t. zv. individualistické“ (Bráf, s. 2). Přísně tedy odlišuje praktickou a teoretickou stránku. Teorie říká, že vše vzniká přirozenou cestou skrz přirozené zákony, ale ze snah jednotlivců, a stát má jen zaručovat přirozenou rovnost lidí, což už je praxí. Dále je uvedeno, že socialismus postihlo to samé, co liberalismus, totiž že jejich teoretické základy již ztratily na významu, a že liberalismus jako absolutní princip náleží již historii...

Ztráta schopnosti liberalismu a socialismu pojmout celý hospodářský život z programového i teoretického hlediska ve veřejnosti vyvolává pocit hledání nových myšlenek a směrů, které by dokázaly pojmout celek. Jako alternativu Potužil zmiňuje korporativismus, který se ve společnosti stává poměrně populárním. Socialismus kritizuje jako směr, jehož hlavním nedostatkem je, že naučil lidi svalovat svůj „neblahý hospodářský osud“ na stát a odvádí lidi od podnikání. Oproti tomu liberalismus a jeho hospodářská forma – kapitalismus - jsou nevyhovující protože, nabádají k usilování o co nejvyšší podnikatelský zisk...

Kniha popisuje různé systémy řízení státu. Nejprve se zabývá Ideálním socialistickým systémem, popisuje jeho základní rysy a systém fungování (nepoužívá peníze, pouze naturální směnu). Na závěr této kapitoly se autor zmiňuje i o systému mezinárodní směny. V další kapitole je představen Socialistický systém s měnou peněžní (jsou zavedeny peníze, které vydává stát; vzniká vnitřní měna a tím i soukromý majetek a dědictví). Třetí kapitola je věnována Ideálnímu systému soukromokapitalistickému, v němž je vymezena moc a činnost státu na nejmenší míru (stát má za úkol udržovat pořádek a bezpečnost; výroba a směna se řídí soukromoprávními zásadami)...

Autor ponúka pohľad na spoločnosť a jej rozbor v kontexte Marxových názorov a ideológie. Po postupnom predstavení základných pilierov a analýze v súdobej spoločnosti prichádza na záver publikácie kritika ideológie a dokazovanie chzbnosti predpokladov.

V úvode publikácie je predstavený pohľad na socializmus z pohľadu boja versus budovania. Kľúčovým cieľom je emancipácia nižších vrstiev a s tým spojené osvojenie si čo možno správneho názoru na spoločnosť. Ideál socializmu je dosiahnutie všeobecnej slobody a rovnosti blížiaci sa anarchistickému ideálu. Kapitola pokračuje úvahami o súdobej spoločnosti a porovnávanie zmýšľania marxistického, anarchistického a demokratického...

Autor v tomto díle pojednává o nových poměrech pracujících, poměrech námezdních. Popisuje samosprávu práce v 19. století, vývoj ve výrobních družstvech a jejich tržby. Kritizuje vzrůstající vykořisťování dělníků, kteří nemají jakýkoli zájem na práci, a navrhuje reformu stávajících pracovních poměrů.

(Zaderlíková Šárka)

Kniha je zaměřena na dobovou situaci ve světě, zabývá se příčinami války, hospodářskou krizí, koloniemi, atd. Hlavním úkolem knihy je ukázat, že podnětem moderních válek je hospodářský boj jednotlivých států. Je rozdělena do šesti kapitol.

(Štroblová Hana)

V úvodu článku se autor snaží definovat pojem „socialismus“ a poukazuje na jeho nejednoznačnost. Rovněž naráží na jeho časté zaměňování s termínem „komunismus“, jehož podstatu považuje za odlišnou. Dále se pokouší nalézt kořeny sociálního myšlení v historii, zejména se zabývá myšlenkami řeckých filozofů a dějinami Říma a Izraele.

(Vlček Tomáš)

První část se začíná myšlenkami o ochraně lidských zdrojů a surovin sloužících i pro další generace. Rozebírá se motivace pracovníků jako nová osvěta. Kalandra kritizuje kapitalistický systém a hlásá nutnost nového společenského řádu. Nabízí způsoby, kterými by se to dalo uskutečnit. Jsou zde zmíněny jednotlivé druhy daní jako daň pozemková, vojenská, staromládenecká, atd...