SEZNAM klíčových slov

V úvodní části je knížka diskusí nad státním rozpočtem Rakouska-Uherska, zejména ve vztahu k českým zemím. Dále rozebírá postavení Rakouska-Uherska v důležitých odvětvích, jako zahraniční obchod a přeprava. V závěru se zaměřuje na problémy vysokého zadlužení Předlitavska.

(Vlček Martin)

Od roku 1889 byl státní rozpočet v přebytku až o 30 mil. zlatých, ale zemské, okresní a obecní rozpočty vykazovaly deficit a nestačily na potřeby veřejného hospodářství. Problémem je, že daně přímé i nepřímé byly vyhrazeny jen pro stát a okresy neměly téměř žádné samostatné vlastní příjmy. Tímto se docílilo zvýšení daní přímých, ze kterých se část poskytovala autonomním celkům. Ale autor zde popisuje značné komplikace ze zvýšení přímých daní a dále uvádí následky případného zvýšení daní spotřebních.

(Zaderlíková Šárka)

Autor se v článku zabývá státním rozpočtem v r. 1897, který byl prvním rozpočtem finančního ministra Biliňského, který se pokusil zavést novinky, které se odlišovaly od dřívějších rozpočtů. Chtěl prosadit nový typ půjčky, tzv. investiční rentu, avšak tento investiční rozpočet narazil na odpor z mnoha stran. Koloušek navrhoval pár řešení. Jedno z nich bylo, aby vláda překolkováním renty snížila úroky a ušetřila by několik desítek milionů a tím by se zmenšil státní dluh, který byl markantně vyšší než v předešlých letech. Další problém, který autor v článku zmínil je splácení dluhů. Vyvodil, že se mají půjčky vydávat tak, aby se prodaly co nejblíže k paritě nebo málo pod paritou...

Kniha Můj finanční plán od Aloise Rašína se zabývá kroky, které první československá vláda provedla v oblasti měnové a fiskální politiky. Rašín, který v této vládě zastával post ministra financí, uvádí jednotlivé důvody, které ho k těmto krokům vedly. Hlavním bodem jeho finančního plánu je vytvoření nové měny. Tato měna má být výsledkem hospodářského života a má vyjít do oběhu na základě potřeby hospodářství národního, nikoli hospodářství státního.
     První krok byl odpoutání tehdejších bankovek od bankovek Rakousko-uherské banky. To proběhlo okolkováním bankovek, které se nacházely na území Československa...

Autor upozorňuje na fakt, že co se týče národního rozpočtování, naše literatura na toto téma velice pokulhává za cizí literaturou. Národní rozpočtování slouží k zachycení hospodářských procesů a dále klade důraz především na makroekonomii. Jedná se o dosud nepropracovaný obor s mnoha problémy, nalezneme zde nesrovnalosti a neúplnosti a proto je nutné se zaměřit na rozvoj tohoto oboru.

(Dědová Markéta)

Po předložení poslanecké sněmovně Karel Engliš shrnuje hlavní myšlenky státního rozpočtu na rok 1928. Ačkoliv formální stránka zůstává nezměněna, především administrativní rozsah rozpočtu je menší a tato stabilizace se jeví jako velký úspěch. Uvádí, že oproti předchozím obdobím byly regulovány samosprávné výdaje a i přes konsolidační problémy, je rozpočet aktivní.

(Zemanová Miroslava)

Celý článok je detailným prehľadom stavu moravských zemských financií v číslach do ich sanácie, a po ich sanácií. Celá sanácia bola založená na tom, že sa presunulo bremeno schodku zo štátu na obce. Rozpočet na rok 1914 predložený zemským výborom najskôr vykazoval schodok 17 465 mil. korún. Neskôr sa však podarilo tento schodok stlačiť na 8 664 mil. korún. Hovorí sa tu o náraste potrieb predovšetkým v školstve, zdravotníctve a v položke zemských dlhov. Dohromady tieto potreby za roky 1907 až 1914 predstavovali tri štvrtiny celého štátneho rozpočtu. V ďalšej podkapitole sa autor zmieňuje o možných zdrojoch krytia týchto potrieb...

Článek se zaobírá příjmy do státního rozpočtu na rok 1927 z hlediska národohospodářského. Zaobírá se otázkami, jaké bude mít zdanění vliv na výrobní náklady, ceny, spotřebu, rentabilitu atd. Rozebírá strukturu těchto příjmů resp. daní. Autor je zastáncem národohospodářské liberální politiky, tudíž zastává myšlenku, že snížení daní povede k růstu ekonomiky a následně k zvýšení objemu příjmů do státního rozpočtu.

(Hradečná Anna)

Josef Kalfus se zabývá vývojem československých dluhových problémů za krize v letech 1930-1935 a snaží se nalézt způsob řešení. Úvěrová krize se u nás projevila v souvislosti se stažením zahraničních prostředků v roce 1931 odplynutím několika miliard korun a zúžením kapitálové tvorby, kterou způsobila restrikce výroby a pokles zemědělských cen. Příliš nepomohla ani francouzská půjčka ve výši kolem 800 milionů korun. Své závěry a doporučení nastiňuje ve dvou částech publikace. První se týká řešení problému všeobecně a ve druhé navrhuje konkrétní řešení. V obou případech se jedná o propracované a ucelené postupy řešení této krize...