SEZNAM klíčových slov

Albín Bráf se prostřednictvím těchto listů, které mají agitační charakter, snaží pomoci rolníkům s konvertováním jejich dluhů a popisuje možnosti snížení úrokových sazeb. Knížka se skládá z pěti částí – Úvod; Úrokové sazby dluhů knihovních; Zákonná povzbuzení ke konversím dluhů knihovních; Posavadní výsledky; Náprava. Kniha obsahuje informace o stavu zadlužení v Čechách v letech 1881-1894 (úrokové sazby, výše konversí, mnohé rozčlenění dluhů).

(Hradečná Anna)

Řeč na počest památky Schulze-Delitzsche Bráf připomíná Schulzovu (1808-1883) celoživotní práci, která napomohla vzniku pomocných společenstev a záložen v Německu. Popisuje problém nevýhody malých podniků před velkými se značným kapitálem. Právě tyto nevýhody se z velké části podařilo odstranit díky Schulze-Delitzschovým záložnám. V závěru knížky zde Albín Bráf popisuje rozmach těchto záložen také v českých zemích.

(Hradečná Anna)

Česká raiffeisenská organisace se rozvíjí velkou rychlostí. Organizace není úplně jednotná, a proto vznikla zvlášť v království Českém, kde působí společnost s ručením omezeným Ústřední jednota českých hospodářských společenství. Samostatná Ústřední jednotka pro Moravu a Slezsko a Svaz českých hospodářských společenstev v markrabství Moravském působí v Brně. Ve Slezsku působí Jednota českých hospodářských společenstev v Opavě.
Konečný vývoj českých spořitelních a záložních spolků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bude reprezentován asi 3 000 ústavy a dokončení této organizace lze očekávat asi do šesti let...

Článek se zabývá problematikou fungování a organizace kontribučenských záložen v moravské oblasti. Prvně shrnuje stratifikaci fondů, podílníků a další statistické údaje, které se těchto záložen týkají. Jsou rozebrána východiska pokusu o reformaci struktur těchto z iniciativy zemského výboru, neboť (jak sám autor podotýká) jsou tyto záložny starobylými památníky z dob Josefa II. K restrukturalizaci ovšem chladně přistupují jak podílníci, tak obce a jejich argumentace je taktéž zaznamenána. Autor také poukazuje na neochotu záložen využívat možnosti přijímat vklady (zákon 15./3...

V úvodu článku se autor zmiňuje o aktuální situaci, co se týče úrokové míry v daném období a zabývá se jednotlivými příčinami a jejich důsledky. Dále se v článku setkáváme se statistickým výkazem úrokové míry u dluhů (zapsaných) z roku 1881, který je doplněn popisem a komentářem ohledně možných příčin dané situace. Autor uvádí tabulku s výpočty úrokové míry u dluhů nově zapsaných v jednotlivých letech (1879, 1885, 1890) s následným důkladným rozborem těchto údajů. V další tabulce je poté uveden i přepočet vzhledem k celkovému dluhu opět s náležitým rozborem.
V druhé části článku se autor věnuje úrokové míře z pohledu bankovnictví...

Původ těchto záložen byl ve fondech, které byly zřízeny pro drobné hospodáře pro zajišťování zásob např. pro setbu nebo k dalšímu vedení hospodářství. Okresní záložny se 30. června r. 1896 dočkaly nového ustanovení. Podle tohoto zákona bylo účelem okresních hospodářských záložen poskytovat zejména levné osobní úvěry malým statkářům. Okresní záložna mohla od té doby poskytovat zúročitelné peněžní půjčky na osobní úvěr a na hypotéky. Kromě toho umožňovala poskytování úvěru na hospodářské plodiny. Celkově byl zákon projevem nového pokroku v organizaci této instituce.

(Zámečník David)

Přehled peněžních ústavů působících v českých zemích a jejich hospodaření v roce 1897:

Rakousko – Uherská banka
Ústavy zemské
Domácí akciové společnosti
Spořitelny
Okresní hospodářské záložny
Spořitelní úřad poštovský
Společenstva a spolky úvěrní
 

(Hendrychová Lenka)

Článek pojednává o životech a tvorbě Františka Šimáčka a Vojtěcha Náprstka. U Františka Šimáčka je zmiňována především jeho vydavatelská činnost ve spojitosti se vznikem záložen a spořitelen. U Vojtěcha Náprstka se v článku mluví a jeho návštěvě Spojených Států, založení průmyslového muzea, knihovny a v neposlední řadě i o jeho aktivním postoji k tehdejší otázce žen ve společnosti. Autor hodnotí jejich činnosti velmi pozitivně a přiznává jim velký vliv na vytváření českých hospodářských počátků po roce 1848.

(Hrubý Pavel)

Článek, představující úvodní přednášku Dr. Karla Poláka na České vysoké škole technické z roku 1910, pojednává o okolnostech vzniku družstev, kdy obchodní spojování za účelem společného zisku bylo nejlepší cestou k industrializaci a komercionalizaci samostatných rolníků. Družstevní orgány zaštiťují své členy a kooperace se stává nástrojem v boji proti monopolům. Cílem družstev by mělo být sledování tržních cen a zaměření se na jakost. Autor zdůrazňuje poskytování družstevních úvěrů, jako hlavní funkci družstev. Osvětluje jejich zneužívání a navrhuje možnosti ručení a způsoby jejich poskytování...