Teorie inflace
Autor:
|
Basch, Antonín
|
Typ:
|
kniha
|
Klíčová slova:
|
definice inflace, hospodářská rovnováha, inflace, teorie inflace
|
Bibliografický záznam:
|
BASCH, Antonín. Teorie inflace. Bratislava:Právnická fakulta University Komenského. 1922, s. 109. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
Nakladatel:
|
Právnická fakulta University Komenského
|
Rok:
|
1922
|
Rozsah stran:
|
109
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Náhled ke stažení
|
Abstrakt:
V úvodu knihy jsou vysvětleny pojmy hospodářská rovnováha a peníze. Dále je podrobně rozebírána inflace. Jsou zde nastíněny různé názory na definici inflace, popsány její různé příčiny i následky a následné obnovení hospodářské rovnováhy.
(Voborníková Tereza)
Hodnocení:
První část knihy je věnována hospodářské rovnováze a penězům. Peníze nemají samostatné existence, jsou všeobecným zprostředkovatelem národního hospodářství. Peníze jako takové nemají vliv na hospodářskou rovnováhu, nýbrž stálost peněžní hodnoty je výrazem stabilních hospodářských poměrů. Dále je rozebíráno, co je základním úkolem hospodářským – uspokojení přítomné a budoucí potřeby. Část je věnována různým názorům na peněžní a hospodářské problémy. Poměrně rozsáhlá část je věnována definici peněz a směňování peněz za statky.
V druhé části knihy se autor zabývá různými názory na definici inflace, a to především na rozdílný přístup dvou teorií. První skupina autorů (ekonomů) chápe inflaci jako vydávání bankovek plně nekrytých kovem nebo situaci, kdy výdejem bankovek je překročen určitý měnový předpis. Organická teorie inflační hledá příčinu inflace ve změnách základních složek hospodářského života, ve zvýšení důchodů nebo v rozpětí úvěrovém nebo konečně v rozpětí kapitálovém. Zvýšení oběhu peněz považuje za otázku sekundární, za následek primární inflace.
Příčiny inflace můžeme rozdělit do několika skupin. 1) Rozmnožení drahých kovů a obdobné příčiny. K inflaci dochází, pokud nově vytěžené drahé kovy jsou v bance vyměněny za peníze. Dojde k nárůstu peněžních zásob, ale nezvýší se množství nabízených statků. 2) Rozpětí státního úvěru. Nejčastějším případem inflace jsou inflace, které mají fiskální příčiny, schodek státních financí, případy, ve kterých stát tvoří novou kupní sílu. Kupní síla státu může být zvýšena pomocí daní, zápůjček nebo výdejem peněz. 3) Banky tvoří novou kupní sílu.
Následkem inflace je stoupnutí cen, a to stoupnutí celkové cenové hladiny. Dále jsou postupně rozebírány následky inflace ve vnitřním hospodářství, vztah mezi inflací a měnovými kursy, vliv inflace na hospodářskou rovnováhu.
Třetí část knihy se zabývá hospodářskou rovnováhou a inflací. Je zde popsáno, jak inflace, ale i její odstraňování, působí na hospodářskou rovnováhu.
(Voborníková Tereza)