Rozhled po odborovém hnutí českého dělnictva
|
Autor:
|
Němec, J. K.
|
|
Typ:
|
článek
|
|
Klíčová slova:
|
dělníci, Chleborád, koalice, Odborové sdružení české, odbory, stávka, Trade-Union
|
|
Bibliografický záznam:
|
NĚMEC, J. K. Rozhled po odborovém hnutí českého dělnictva. Obzor národohospodářský VII. (1902). Praha:J. Otto. 1902, roč. VII. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
|
Nakladatel:
|
J. Otto
|
|
Rok:
|
1902
|
|
Ročník:
|
VII.
|
|
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Dělnictvo se snaží zlepšit své špatné poměry, které jsou způsobeny nízkými příjmy. Dělníci se sdružují do oborových kooperací a koalic. Koalice bojují za co nejpříznivější pracovní podmínky. Kolébkou odborů je Anglie (kde vznikaly tzv. Trades-Unions) a odbory v ostatních zemích se inspirovaly podle anglického vzoru. Existují ještě odbory podle francouzského a německého stylu. Odborové hnutí v Anglii se distancovalo od politiky, naopak v Německu bylo s politikou silně provázáno. Některé socialistické vlády, jako třeba německá nebo švýcarská, chtěly zasahovat do odborového hnutí a řídit se Lassellovým železným zákonem mzdovým, který říkal, že mzda dělníka nesmí být pod existenčním minimem.
Předchůdcem koalic v království Českém byly cechy. První náznaky organizace dělnictva u nás přicházejí ve 40. letech 19. století se zaváděním strojů do výroby. Za hlavního představitele dělnických záležitostí u nás byl ve 60. letech 18. stol Chleborád. Jeho činnost, ačkoliv byla proti kooperační a proti-koaliční, postup ke koalicím a k seznámení se s odbory urychlila. K rozmachu koalic u nás dochází roku 1867, kdy byl zrušen zákon zakazující koaliční sdružování. V 70. letech se objevují v dělnictvu rozpory, které končí koncem let osmdesátých a nastává úplná koaliční svoboda. Roku 1893 vzniká Česká sociální demokracie (sociální demokracie byla u nás jedinou stranou, která neměla jiné cíle než cíle dělnické), která organizuje koaliční hnutí, a roku 1897 schvaluje výbor sociální demokracie založení Odborového sdružení českého. Odborové hnutí u nás na začátku 20. století mělo velmi silné postavení a bylo velice závislé na politických stranách. Odborové sdružení později sdružovala všechna odvětví a jeho funkce už nebyla pouze v dobývání lepších pracovních podmínek, ale byla to i vzdělávací místa, vyučující místa a noclehárny. Také pokračuje spojování jednot téhož odboru ve vyšší organizace dle teritorií. Jednotlivé organizace svým členům poskytují podporu v nezaměstnanosti, cestovní a nemocenskou podporu, jejich výše se ale liší organizace od organizace. Naopak každá jednota spojená v Odborové sdružení české musí mít stávkový fond, z něhož se financuje stávka. Co se politického zaměření týče, snaží se dělnictvo zastávat ke stranám neutrální postoj.
Klára Jandejsková