Populační problémy

Abstrakt:

Rozsáhlá demografická studie zakotvená v evropském regionu (nikoliv však tímto omezená), mající částečnou tematickou návaznost na text Válka a populační problém (Obzor národohospodářský, 1916/XXI). Úvod nabízí průřezový výklad vybraných populačních teorií od starověkého Řecka až k Malthusovým pesimistickým teoriím. Pokračuje demografickým vývojem v číslech v 19. století a uvedením sporu plynoucího z modernějších názorů (populačně optimistická teorie vs. populačně pesimistická teorie). Za pozornost jistě stojí východiska a následné predikce demografického vývoje a jejich srovnání se současným stavem světa (odhad překročení 6 miliard obyvatel v horizontu 180 let je bráno jako nejapná fantazie (s. 30), Rusku je předvídáno více než čtyřnásobné obyvatelstvo naproti Německu (s. 32).
Na úvod druhé části je definováno jádro populačního problému, jakožto tragický rozpor mezi hlediskem individualistickým (sociálním) a hlediskem národním (Gruber, s. 128). V následné polemice s Paulem Mombertem (německý ekonom a sociolog,) jsou probírány  pojmy populační kapacita a výživné rozpětí. Jsou určeny jakožto klíčová východiska růstu (poklesu) populace a je s nimi operováno při rozvaze nad výhodami a nevýhodami volného, respektive omezeného mezinárodního obchodu. Je zmíněn vliv války na populační růst.
V následujícím bloku (části III. až VI.) se postupně přesouvá do středu zájmu vymezená problematika porodnosti. Nejprve je probrána populační otázka na základě zkoumání konkrétní situace v Německu a Rakousku-Uhersku, následně obohacená o teoretickou složku. V jejím rámci je mj. uvedena tzv. racionalistická teorie o úbytku porodů (Wolf), důsledně rozvedeny aspekty religiózní (a jejich vliv na porodnost) a vlivy emancipačních a pracovně progresivních snah. Jisté pozornosti se dostává i instituci celibátu týkajícího se zaměstnankyň na úřadech a ve školách.
     Vlivy spojené s probíhající válkou jsou pochopitelně nezanedbatelné, a tak je jim v následující části textu věnována nemalá pozornost. Autor se pokouší shromáždit a popsat všechny působné síly mající vliv na demografický vývoj na kontinentě (mj. úmrtnost v bojích, zvýšené šíření pohlavních chorob, vyšší úmrtnost novorozenců, problémy psychického rázu, hospodářský úpadek a další). Závěrečná část je pak věnována návrhům aktivní politiky státu k vyrovnání dopadů války a posílení populačního růstu. Jsou předkládány různé návrhy populačně pro-aktivní státní politiky, jakožto odpověď na celé provedené zkoumání, a jsou zkoumány z hlediska účinnosti. Resumé dává výmluvná věta v závěru, která říká, že „… svět připadne v podíl těm, kdož zplodí nejvíce potomstva.“ 

(Olekšák Petr)