Obchodně politický význam celní jednoty
|
Autor:
|
Deyl, Jan
|
|
Typ:
|
článek
|
|
Klíčová slova:
|
celní jednota, celní sazebník, celní unie, tvorba ceny
|
|
Bibliografický záznam:
|
DEYL, Jan. Obchodně politický význam celní jednoty. Obzor národohospodářský XLV. (1940). Praha:Pražská akciová tiskárna. 1940, roč. XLV, s. s. 468–473. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
|
Nakladatel:
|
Pražská akciová tiskárna
|
|
Rok:
|
1940
|
|
Ročník:
|
XLV
|
|
Rozsah stran:
|
s. 468–473
|
|
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Celní zapojení Protektorátu k 1. 10. 1940 se stalo poměrně často komentovaným tématem vzhledem ke změnám, které přineslo pro protektorátní ekonomiku. Tímto tématem se zabývá i autor článku Obchodně politický význam celní jednoty. Než mohlo k celnímu zapojení dojít, bylo třeba vytvořit podmínky, které by tuto změnu usnadnily. Autor označuje zmíněné přípravy za dostatečné a včasné, všichni se jim mohli přiměřeně uzpůsobit. Tyto přípravy se neuskutečňovaly jen v rámci vztahu Protektorátu k Říši, ale bylo nutné upravit i relace k ostatním státům. Deyl zmiňuje vládní nařízení z 27. 9. 1940 týkající se ochrany trhu, kde bylo zakázáno přemisťovat některé druhy zboží z území Protektorátu na území jiných zemí, aby nedošlo k překotnému vykupování zboží, a tím ke zvýšení jeho ceny. Dále zmiňuje nařízení ze dne 19. 9. 1940 (hovořící o přizpůsobování se hospodářství Protektorátu k Říši), způsob celní ochrany v nových poměrech a rozdíly ve výších cel českých a německých, zboží, které nesmělo být do Protektorátu dováženo (koně, uhlí, káva…) a vyváženo. Závěrem shrnuje důsledky celního zapojení. Na jedné straně je to omezení hospodářské autonomie a rozšíření závislosti na Říši, na druhé straně stojí velké nově vzniklé odbytiště se 100 miliony obyvatel. Pro nekonkurenceschopné podniky to bude mít likvidační charakter, ale bude to přínosem pro trh.
(Kučerová Hana)