Tato kniha se skládá z článků vydaných v Národních novinách převážně v letech 1848 až 1849. Každý článek tvoří samostatnou kapitolu zabývající se konkrétním problémem a jeho možným odstraněním.
Výklad hesla Národních novin
Objasňuje význam a obsah nadpisů článků, se kterými se mohl běžný občan v revolučních letech setkat. Navíc si autor stěžuje na podřazenost českého národa vůči Němcům a chce proti tomu bojovat tím, že občané české národnosti se budou učit na školách česky.
O nařízení ministerstva týkajícím se prozatimního stavu vyšších škol v Čechách
Jedná se o ostrou kritiku ministerstva osvěty za nařízení, že čeština na gymnáziích je jen dobrovolným jazykem, a ne povinným, a volá po odstranění této situace. Autor poukazuje na důležitost českého jazyka na českých školách.
Slovo v čas o nepoctivosti našich nepřátelů, Němců, Maďarů, aneb kdo jest reakcionář a kdo jest svobodomyslný
Ostré vystoupení autora proti Maďarům a Němcům za jejich potlačování ostatních národů. Poukázání na jejich klamstvo ohledně jejich názoru, že stojí jen o politickou svobodu, a národnost není pro ně důležitá. Ve skutečnosti by národům nikdy nedovolili mít národní svobodu. Kritizuje je za obelhávání obyvatel říše.
Venkovské úřednictvo a konstituce
Autor vidí důvod, proč prostý lid špatně smýšlí o úřednících, ve vlastní neschopnosti úředníků. Úředníci nejsou schopni správně pracovat – nechtějí pracovat s novými zákony. Autor je kritizuje, že pořád chtějí preferovat panstvo před obyčejným lidem, i když zákony se už změnily.
O selské aristokratii
Článek vznikl jako odpověď sedlákům na jejich kritický ohlas na článek, ve kterém byli označeni za nejsurovější aristokraty. Borovský poukazuje na fakt, že sedláci pořád utiskují níže postavený lid a vyzývá k odstranění tohoto jevu a k nastolení rovnosti mezi všemi lidmi.
Vládní návrh obecného zřízení
Autor kritizuje nové ministerstvo z roku 1848 a jeho návrh obecný. Tento návrh totiž nevede ke slibované svobodě, ale k byrokratickému řetězci, což má za následek jen úplné odstranění obcí.