Jedná se v podstatě o daň z majetku, kterou již zavedla Francie (daň z oken) a Německo (daň ze zastavěné plochy). Pro výpočet daně slouží počet obytných místností domu bez ohledu na jeho polohu a lokalitu. Výhodou daně je její stabilita, protože dům zůstává v jedné kategorii. Problém je, že rozdíl mezi třídami je příliš výrazný, a proto se ozývají hlasy volající po jejím zrušení a nahrazení jinou daní. Navrhována je daň, která by se stanovila od hodnoty stavení, což by odráželo její skutečnou tržní cenu. Tato cesta je však velmi subjektivní a administrativně náročná. Jinými měřítky daně by tak mohla být kubatura, nájemná či užitková hodnota...