Článek o řepovém cukru, který vytěsňuje cukr třtinový. Jako paradox zde je popisováno, že nejvíce cukru se spotřebuje tam, kde se vůbec nevyrábí nebo se vyrábí jen velmi malé množství. Je to dáno hlavně tím, že v roce 1889 se uzákonilo, že dani bude podléhat jen cukr, který se uvnitř monarchie spotřebuje. Na cukr, který se bude vyvážet, se již tato daň nevztahovala, naopak země dostala vývozní prémii. Jenže země, které cukr nepěstovaly, ho dostávaly z poloviny zadarmo a v článku je popisováno, že z vývozních prémií nemají zisk ani naši zemědělci ani naše cukrovary a ani naše rafinerie... |