SEZNAM klíčových slov

Tato publikace o pozemkové reformě je velice prospěšná hlavně z hlediska obrovské koncentrace dat, které se netýkají pouze naší země, ale jsou zasazena i do širšího evropského kontextu a nechybí zde mezinárodní srovnání. Data jsou navíc velice přehledně tabulkově i graficky vyvedena. Publikace se nevěnuje pouze majetkovým přesunům, ale též zákonodárství, které je provázely, a úřadům, které kvůli reformě vznikly.

(Tišl Zdeněk)

Z referátu Národní radě české. Autor chválí český hospodářský rozmach, který proběhl v posledních dvou desetiletích a byl způsoben posílením českého obchodu a průmyslu. Zdůrazňuje, že pro další posílení hospodářské a politické moci je potřeba, aby vlastnictví veškeré půdy bylo v rukou národa, který ji obývá. Téměř čtvrtina půdy českých krajů se nachází v nečeské držbě, což je následkem událostí po Bílé hoře. Autor považuje převedení vlastnictví české půdy do rukou českého národa za hlavní národohospodářský úkol. Dále nabízí organizační kroky, jak tohoto cíle dosáhnout.

(Franek Ondřej)

V tomto článku se můžeme dočíst o latifundiích neboli velkostatcích v českých zemích, o jejich vzniku, majitelích, velikosti a významu. Také sleduje rozdíly  v alpských zemích, kde například velkostatky neměly takový význam pro zemědělství jako tomu bylo u nás.

(Sobotková Kateřina)

Autor analyzuje závislost velikosti vystěhovalectví a rozdělení pozemkového majetku. Vychází z přednášky prof. Dr. M. Seringa a z práce prof. Rauchberga. Využívá dat o rozdělení pozemkového majetku z roku 1896 a hustotě zemědělského obyvatelstva z roku 1900. Představuje problémy, které mohou být s analýzou těchto dat spojeny. Na základě svého pozorování dochází k závěru, že rozdělení pozemkového majetku má značný vliv na hustotu zemědělského obyvatelstva. Velkostatky mají na hustotu zemědělského obyvatelstva záporný vliv.

(Franek Ondřej)