Veřejná péče o nezaměstnané v cizině
Autor:
|
Engliš, Karel
|
Typ:
|
článek
|
Klíčová slova:
|
nezaměstnaní, veřejná péče
|
Bibliografický záznam:
|
ENGLIŠ, Karel. Veřejná péče o nezaměstnané v cizině. Obzor národohospodářský XV (1910). Praha:J. Otto. 1910, roč. XV. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
Nakladatel:
|
J. Otto
|
Rok:
|
1910
|
Ročník:
|
XV.
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
V Rakousku ještě není zavedena soustavná péče o nezaměstnané. Už od roku 1899 měl zemský výbor za úkol prostudovat zahraniční zákony ohledně nezaměstnanosti. V roce 1901 proběhlo zasedání říšské rady, tématem byly prostředky zabezpečení proti nezaměstnanosti. Následně byl vydán výnos, aby státní orgány svou činností podporovaly snížení nezaměstnanosti. Otázka nezaměstnanosti se stává aktuální především v obdobích hospodářské krize. V roce 1909 se objevil návrh zavést pojištění proti nezaměstnanosti a podporovat odbory podporující nezaměstnané. Vše v roce 1910 zůstalo ve stádiu teorií. V Čechách existuje organizace veřejného zprostředkování práce a železnice poskytuje slevu dělníkům dojíždějícím za prací. V zahraničí je však situace výrazně jiná, jsou tu instituce a mechanismy, které se starají o nezaměstnané. Podpora v nezaměstnanosti se týká téměř výlučně dělníků nepracujících v zimním období, každý systém má stanoveny své podmínky podpory. Zprostředkováním práce jako prostředkem proti nezaměstnanosti se tento článek nezabývá. Je zde však obsažen výčet nástrojů používaných v Evropě k zamezení nezaměstnanosti spolu s jejich charakteristikou a výskytem.
V Anglii byly vytvořeny speciální orgány pro opatřování práce nezaměstnaným. Fungují zde ústředny pro jednotlivá hrabství, za rok bylo uspokojeno přes dvě třetiny žádostí. Prostředkem se jeví i regulace pracovního trhu – dochází k rozdělení prací během celého roku, obce dokonce některé práce odkládají na zimu. V Prusku nemají veřejné orgány snižovat stavy pracovníků, mají stále zadávat zakázky, případně vyrábět do zásoby.
Dalším prostředkem je práce z nouze, která je poskytována hlavně ženatým dělníkům. Jedná se o zemní práce, čištění silnic apod. Práce z nouze není trvalým zřízením, uchytila se v Německu nebo ve Francii, modifikace v Belgii.
Dochází také k přizpůsobování chudinské péče potřebám nezaměstnaných, vzniká chudinská podpora. Původně v ní bylo viděno jednostranné poskytování výhod jedné vrstvě obyvatel, proto se tato podpora měla stát otázkou dobročinnosti s malým příspěvkem státu. Oproti tomu přímá podpora nezaměstnaných nemá takové veřejnoprávní negativní účinky. Sociální komise rozhodují o přidělení podpory, jedná se o zálohy dělníkům se splatností příští léto. Podpoření nezaměstnaní jsou přitom pravidelně kontrolováni. Tento prostředek se objevil v Německu jako reakce na zvýšení cen v tabákovém průmyslu.
Fakultativní pojišťování znamená dobrovolné semknutí dělnictva bez ohledu na povolání, aby nesli solidárně riziko nezaměstnanosti. Jedná se o veřejnou péči pouze v případě, že jsou zřízena obcemi nebo subvencována z jejich prostředků. Tento prostředek byl používán v Kolíně nad Rýnem.
Byly vyvinuty systém gentský a lutyšský, které znamenají podporu odborových organizací ze strany veřejných orgánů. Podpora je takto poskytována, protože odbory lépe rozumí potřebám nezaměstnaných, nedochází ovšem k obohacování odborů. Tyto systémy se rozšířily do mnoha zemí a byly často modifikovány. V Bruselu vznikl interkomunální fond, který poskytoval finance odborovým pokladnám podporujícím nezaměstnané.
V článku je rozebírána podpora nezaměstnaných ve Francii v letech 1907-1910. V Itálii stejně jako ve Švýcarsku a Nizozemí používali gentský systém. Další státy, kde se podpora nezaměstnanosti dočkala zákonné úpravy byly Norsko, Lucembursko a Dánsko. Došlo ke spojení gentského systému s fakultativním pojišťováním, protože gentský systém neupravuje podporu neorganizovaných dělníků.
Jsou zde uvedeny podmínky, které musí dělníci v jednotlivých státech splňovat, aby jim bylo možné poskytnout podporu v nezaměstnanosti. Rovněž byla zavedena státní podpora dobrovolným spolkům proti nezaměstnanosti. Ve Švýcarsku proběhl pokus o zavedení obligatorního pojišťování proti nezaměstnanosti, ale ztroskotal kvůli nedostatku organizace.
Probíhala také statistická šetření ohledně nezaměstnaných, řada měst měla komise pro vypracování návrhů na podporu nezaměstnanosti. Nezaměstnanost se stala důležitým tématem na mezinárodních kongresech, důsledkem bylo vytvoření mezinárodního sdružení pro potlačování nezaměstnanosti. Konečně důvodem celkového zvýšení pozornosti k nezaměstnanosti byla vyšší organizace dělníků.
Strakošová Lada