Dětská práce v Čechách

Abstrakt:

Článek pojednává, jak již z názvu vyplývá, o pracujících dětech v Čechách. V Rakousku-Uhersku platí zákonný předpis, který říká, kdy má být dítě ve škole, avšak není  stanoveno, co dělá mimo tuto dobu. V některých oblastech existují výjimky pro sociálně slabší rodiny, zůstává ale vždy povinná šestiletá školní docházka. Zákonné úlevy jsou hojně využívány.
Před dětskou prací chrání předpis živnostenského řádu, kdy děti například nesmějí pracovat více než 8 hodin denně. Zákony jsou často porušovány, hlavně co se týče domácích prací a prací v zemědělství. Problémem se nejvíce zabývají učitelé, podle nich práce ohrožuje tělesný i duševní vývoj dětí. V roce 1903 byl v Rakousku podán návrh zákona na omezení dětské práce, většina s ním souhlasila.
Proběhl průzkum, jaké jsou podmínky pracujících dětí, jak intenzivně pracují a jaký vliv má zaměstnání na jejich vývoj. Dotazovány byly děti jen v některých krajích Rakouska-Uherska. Článek vychází z nekompletních údajů, protože dotazníky nebyly zatím zcela zpracovány.
Dotazníky vyplňovali správci škol, lékaři a nakonec učitelé s dětmi. Zúčastnilo se přibližně 15-20 % dětí z Rakouska-Uherska. Bylo zjištěno, že pracuje více chlapců, ti jsou zaměstnáváni především v zemědělství. Převaha pracujících děvčat je v oboru domácích prací a v průmyslu. Více pracují děti nemanželské, osiřelé či neživené oběma rodiči, více jsou využívány ty starší. V průmyslu děti nejvíce pracují v textilnictví, pak ve zpracování dřeva a v oděvnictví. Článek dále obsahuje výčet nejrůznějších aktivit a pracovních činností, které děti v jednotlivých oblastech vykonávají.
Ve výzkumu nejsou uvedeny informace o platových podmínkách dětí, zjišťování by bylo příliš nákladné. Hlavními nedostatky výzkumu jsou některé neuvedené typy prací dětí, špatné dělení dětí do věkových skupin a fakt, že není zohledněna národnost pracujících dětí v Čechách na české a německé.

Strakošová Lada