Několik poznámek k našemu nejnovějšímu hospodářskému vývoji

Abstrakt:

V ekonomice je viditelný kontrast mezi neúspěchy v politické oblasti a rozmachem hospodářství. Rozvíjí se bankovní sektor, roste množství finančních prostředků, jsou uvedeny oblasti, které zaznamenaly největší rozvoj za posledních 10 či 5 let. Vznikla nová odvětví průmyslu, vzkvétala města. Německé velkostatky přecházejí do českého vlastnictví, není tomu naopak.
Otázkou je, zda je vývoj stabilní, bude pokračovat, a český národ bude nadále bohatnout a dostane se na výsluní evropských ekonomik. Nedošlo k tomuto vývoji kapitalistickým způsobem, jako je tomu v Uhrách, které byly silně agrární a k jejichž rozvoji došlo hlavně díky investicím ze zahraničí. Vývoj v Čechách je svépomocný, svépomocí vznikl pivovarský a cukrovarnický průmysl, Živnostenská banka i většina strojních továren. Mnoho závodů vzniklo z maloživnostenských závodů. S problémy se potýkají nová odvětví průmyslu v Uhrách i v Čechách. V Uhrách je řeší zahraničními řídícími pracovníky, oproti tomu v Čechách není problémem nedostatek vyškoleného personálu, ale není dost lidí vhodných pro řídící pozice. Čeští výrobci jsou schopni vyrábět i kvalitní výrobky, ale není dostatečně zabezpečen odbyt obchodní cestou, ani odbyt českých výrobků za hranice. Pro řídící pozice nebylo ani dříve dost vhodných osob, nedostatek se projevuje i vlivem rychlého růstu průmyslu. Přesto v Čechách stále nelze nalézt podniky přesahující určitou velikost, spravované jednotlivci; neobjevovaly se ani v zemědělství. Výrazným je trend přechodu na akciové společnosti a také najímání těchto podniků Němcům. Pokud jsou podniky předávány dále, stává se, že nové řízení nemá dost zkušeností a někdy ani zájem na rozvoji podniku. Češi nejsou příliš ochotní nést odpovědnost za vedení velkého podniku.
Hlavní nedostatky pramení z mladosti a nedostatku podnikatelské tradice. U vzniku velkozávodů je překážkou přechod řízení firmy v rodině, kdy potomci často nechtějí podnik vést a nové řízení pak jen stěží může čerpat ze zkušeností původního. To je také důvod, proč nevznikají zámožné české rodiny. Je vyzdvihován význam podniků jednotlivců.
Není dostatečná specializace ani koncentrace, specializace znemožněna dřívějším hledáním skulin na trhu nenaplněných německou produkcí. Oproti rostoucímu významu němčiny na našem území klesá působnost Němců na českém území a narůstá hospodářský zájem Čechů o působení v německých oblastech. Český kapitál se rozšiřuje i do dalších částí Rakouska-Uherska. Autor vybízí k zakládání velkých centrálních orgánů a celků v Praze, aby tu docházelo k centralizaci a tím i sjednocení Čechů v dané oblasti. Chce vytvořit z Prahy hospodářskou pevnost a pak ji spojit se Slovenskem s vysokým hospodářským potenciálem. Je nutná podpora koncentrace českého hospodářství, aby malé podniky nebyly nuceny slučovat se s velkými německými čímž by zanikly české svébytné podniky. Vstupování českých podniků do organizací převážně německých se připouští u podniků slabších, menšího významu, významné české podniky by vstupovat neměly, aby nebyly znevýhodněny pravidly organizace, která určují Němci. České podniky nejsou v postavení, aby si v německých organizacích mohly prosadit opatření podporující jejich zájmy.
Autor navrhuje vytvořit českou průmyslovou organizaci. Poukazuje na nedostatečné zaměření na obchod a hlavně velkoobchod. Veřejné obchodní společnosti nemají dost společníků oproti německým. Na českém území je k dispozici mnoho německých velkostatků, ale Češi nejsou schopni ty veliké spravovat. Proto je nutné zvážit jejich rozdělení.
Autor v článku vyjadřuje svou národní hrdost a národní uvědomění, podporuje Čechy a český národ, v nějž a jeho schopnost rozvoje také věří.

Strakošová Lada