Nové hospodářství

Abstrakt:

Kniha popisuje změny světa a hospodářství, probíhající v meziválečném období.  Projevují se zejména vzrůstem jeho dynamičnosti, zaváděním poznatků vědy do hospodářství a s tím souvisejícím rozvojem hromadné výroby i obchodu.

(Dušátková Klára)

Hodnocení:

Hromadná výroba s sebou nese problém nižších cen, které opětovně vyvolávají požadavek růstu výroby, avšak podniky se tomuto vývoji brání zaváděním dohod a hledáním nových odbytišť. Na základě dohod vznikají zejména kartely, za jejichž podstatu Munk označuje jejich neprůhlednost, nepřehlednost a nemožnost veřejné kontroly, a proto požaduje jejich registraci, zákonnou úpravu a publicitu.
Hromadná výroba zapříčiňuje vznik hromadného obchodu, ve kterém se značná pozornost věnuje reklamě, nově reklamě konstruktivní. I v obchodě lze pozorovat koncentrační tendence; jejich příkladem jsou obchodní domy a řetězové krámy. Maloobchodníci se této podobě konkurence brání dobrovolnou kooperací mezi sebou, často přistupují i ke kooperativní reklamě.
Posledním tématem jsou akciové společnosti, které činí status většiny podniků. Forma akciových společností ale prošla změnou, institucionalizují se a dostávají se tak na pomezí soukromého podniku a veřejné správy. Tak vzniká prostor pro politizaci hospodářství a vznik smíšených podniků. Další významnou změnou je zevšeobecnění průmyslové výroby, kdy už Evropa nemá průmyslový primát, ale do výroby je zapojen celý svět.
 Kniha je dobře čtivá, psaná srozumitelnou češtinou i pro dnešního čtenáře. Přestože se věnuje dobové tématice, některá její témata jsou aktuální i v současné době. Například o oblasti reklamy píše, že sice vzrostla její umělecká i etická úroveň, ale že se stále pracuje s polopravdami a „svědectvími“ známých osobností. Také mě zaujala pasáž popisující praktiky švédsko-amerického trustu sirek, který byl natolik propojen s finančním sektorem, že poskytoval půjčky státům, či spíše jejich vládám, které byly v nesnázích, a odměnou za to mu byl poskytnut zápalkový monopol. Další zajímavost se týká splátkových prodejů, kde autor uvádí, že v USA se prodává 80-90 % všech automobilů, domácích elektrických přístrojů, hudebních nástrojů a nábytku na splátky, a v Německu to bylo přes 68 % všech automobilů. Z toho lze vidět, že splátkový prodej není jen fenoménem dneška, ale funguje již delší dobu, a už tehdy někteří ekonomové upozorňovali na problémy, které vnáší do obchodu. Možná až lehké pousmání může vyvolat kapitola, ve které se autor zabývá akciovými společnostmi z hlediska jejich vedení. Tehdy bylo zřejmě novinkou, co dnes považujeme za samozřejmost, že totiž vlastníky akciových společností jsou zejména banky nebo drobní akcionáři, a správu vykonávají generální ředitelé spolu se správní radou. U správní rady však poukazuje na fakt, „že správní radovství bývá v 80 případech ze sta spíše předmětem sběratelské vášně než odpovědnou funkcí“ (Munk, 1929, s. 99). Na závěr bych jen uvedla, že v celé knize je patrný vliv a obdiv k J. M. Keynesovi a T. G. Masarykovi, stejně jako uvádění příkladů Baťových úspěchů.

(Dušátková Klára)