Socialismus a imperialismus

Abstrakt:

Kniha je zaměřena na dobovou situaci ve světě, zabývá se příčinami války, hospodářskou krizí, koloniemi, atd. Hlavním úkolem knihy je ukázat, že podnětem moderních válek je hospodářský boj jednotlivých států. Je rozdělena do šesti kapitol.

(Štroblová Hana)

Hodnocení:

Hodnocení v kontextu ekonomické teorie a praxe
Dle mého názoru lze knihu pojmout spíše jako učebnici hospodářské politiky a zároveň historie. Autor doplňuje teorii o přehled čísel a tabulek, ve kterých porovnává situaci v různých státech. Poslední dvě kapitoly jsou velmi překvapující. Od učebnicového výkladu se zde přechází k vyjádření autorova názoru na předchozí problematiku. Objevují se socialistické a marxistické myšlenky. Knihu lze jistě využít i pro studijní účely, jelikož obsahuje dobová čísla a popis tehdejší situace ve světě. 

I.  Úvod.

II. Boj o kolonie.
Tato kapitola, se zabývá kolonialismem. Kolonie je zde definována jako vzdálená država státu, jejíž správa je podřízena buď samostatné nebo vládě mateřského státu. Státy se po zprůmyslnění zajímají o kolonie, zbrojí, bojují o državy a o politické postavení ve světě. Důvodem jejich jednání je najít nová tržiště pro výrobky. Dále je zde popsána historie kolonialismu, jeho historický i současný průběh.

III. Hospodářská krize.
Hospodářská krize je složitý národohospodářský problém, který vyplývá z normálního chodu kapitalismu, nastává porucha hospodářského života a objevuje se rozpor mezi nabídkou a poptávkou. Kapitalistický výrobce vyrábí pro trh, je veden vidinou podnikatelského zisku a snaží se snižovat výrobní náklady. Právě nižší výrobní náklady vedou dle autora k nadvýrobě a zvětšování nabídky. Pro zvýšenou nabídku není odpovídající poptávka, zaplňují se sklady, podnikatelé nemají zisk a přichází pomalu deprese hospodářství. V závěru kapitoly je výčet hospodářských krizí v historii.

IV. Průmyslový stát a kolonie.
V této kapitole se pracuje s pojmem průmyslový stát. V takovém státě průmyslová výroba převyšuje potřebu domácího trhu a zemědělská výroba nekryje domácí spotřebu. Státy bojují mezi sebou o nová působiště; pokud stát na trhu neobstojí, dochází k úpadkům podniků, které vyvážejí, nezaměstnanosti, poklesu životní úrovně, zastavení vzestupu.
V kapitole je dále rozebírán termín imperialismus a kolonie. Imperialismus má tři následující typy: politický – snaha jednoho státu rozšířit své území, národní – spojení příslušníků jednoho národa, hospodářský – cílem pouze zabezpečení průmyslu a získání nových trhů.
Imperialistický stát získává zároveň kolonie, které mají pro mateřskou zemi velký význam. Jsou odbytištěm průmyslových tovarů, zemědělskou zásobárnou, pramenem vyšší úrokové míry i útočištěm vystěhovalců.

V. Socialism a imperialism.
Autor zde tvrdí, že svět stojí před velkými problémy, pokud nezamezí nadvýrobě a následným hospodářským krizím. Jediným řešením je socializace národního hospodářství, jinak bude dále docházet k bojům a válkám z hospodářských důvodů. Nejlepším řešením krize je, aby výroba byla podřízena spotřebě, a tohoto stavu dosáhnout díky socialismu. Socialismus je zde chápán jako tendence ke kolektivizaci a zharmonizování hospodářského života a zavedení hospodářské rovnoprávnosti. Zároveň je důležitá organizace výroby. Stejně jako podniky které vytváří kartely, by měli i spotřebitelé vytvořit kartely spotřebitelů – konsumní družstva.
Konsumní družstva by měla dodržovat určité zásady a pravidla, například že členem družstva může být každý, kdo složí podíl. Vedle družstevnictví spotřebitelů by měla být výroba doplněna státním socialismem, mělo by dojít k zestátnění dolů, hutí, zbrojovek, železnic. Díky zespolenštění průmyslových tepen dojde k znovuzrození výroby.

VI. Socialism českým krédem.
Autor zde vychází z marxismu, není ovšem ortodoxním marxistou. Marxismus považuje za příliš jednostranný. Pokud by nastala socializace československého státu, byl by nadbytek úrodné půdy, uhlí, železa a jiných surovin. Stát by si hospodářsky stačil a nemusel by zůstat u nejistoty dovozu a vývozu. Sám by udržoval rovnováhu mezi výrobou a spotřebou, která je důležitá.

(Štroblová Hana)