Změny v hospodářském a sociálním rozvrstvení obyvatelstva českých zemí
|
Autor:
|
Boháč, Antonín
|
|
Typ:
|
kniha
|
|
Klíčová slova:
|
obyvatelstvo, pozemková reforma, průmysl, sčítání lidu, zaměstnanci, zemědělství
|
|
Bibliografický záznam:
|
BOHÁČ, Antonín. Změny v hospodářském a sociálním rozvrstvení obyvatelstva českých zemí : Sbírka přednášek pořádaných Českou společností národohospodářskou v období 1932-33. Praha:Česká společnost národohospodářská. 1933, s. 31. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
|
Nakladatel:
|
Česká společnost národohospodářská
|
|
Rok:
|
1933
|
|
Rozsah stran:
|
31
|
|
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Náhled ke stažení, plný text v Mediatéce CIKS VŠE
|
Abstrakt:
Z výsledků sčítání lidu je snadné zjistit, že během světové války bylo málo novorozenců a následně málo lidí v produktivním věku. Postupně se snižoval také počet manuálních pracovníků. Pozemková reforma, která byla sestavena za účelem zvýšení nebo alespoň na udržení zemědělců, měla spíše negativní dopad.
(Pešicová Kateřina)
Hodnocení:
Za jediný úplný pramen, ze kterého můžeme čerpat informace, považuje autor sčítání lidu. Výsledky sčítání jsou závislé na době hospodářského dění. Například během světové války bylo málo novorozenců a následně málo lidí v produktivním věku. Ti však byli doplněni imigranty. Také docházelo k rychlejšímu snižování počtu obyvatel pracujících manuálně na výrobě statků než lidí ve veřejné administrativě. Po světové válce se tempo vývoje zrychlilo. Nejen že se zvětšil odliv od zemědělství, ale také byl odvrat od výroby. Za účelem posílení rolnického stavu byla proto přijata pozemková reforma. I přesto byl rolnický stav stále velmi slabý. Pozemková reforma, která rozparcelovala půdu do soukromého vlastnictví, především připravila lid o práci. V letech 1921-1930 přibylo v českých zemích obyvatel nacházejících se v produktivním věku (15-65 let). Zatímco produktivita zemědělství se zvýšila jen nepatrně, průmysl vzrostl téměř o 300 000 pracovníků. Zaměstnanců ve státních a veřejných zřízeních přibylo jen o 1,9 %. Neúměrně vzrostl také železniční personál, proto došlo k prudkému zdražení.
(Pešicová Kateřina)