Společenský vývoj (dějiny společenských řádů)
Abstrakt:
Autor se zaměřil na popis společenských vztahů od doby pravěké až po tu dnešní. Vysvětluje vývoj společnosti a vznik větších komunit, náboženství a politických organizací.
(Jarolímová Monika)
Hodnocení:
Autor se v úvodu pozastavuje nad neznalostí historických kořenů lidstva a jejím špatným prezentováním v historických divadelních hrách. Tato skutečnost ho vedla k sepsání knihy, která se zabývá vývojem člověka. Počátek zasazuje do doby paleolitické a neolitické, kde popisuje život divochů v předhistorické době. Pokračuje popisem pokrevních hord založených na příbuzenských vztazích. Tyto hordy se postupně měnily v kmenové, které už měly určitý řád. Vznikají větší sídla, která se mohou lépe ubránit nepříteli. Každý účastník kmenového života již měl svoje místo a sociální postavení. Společnost je rozřazena na kasty a vznikají první velké majetkové rozdíly. V této době vzniká otroctví a první velmi nestálé politické organizace založené převážně na náboženství či různých pověrách a tradicích. Stále trvá polygamie, ženy se kupují od příbuzenstva. Dále autor pokračuje popisem barbarských společenství v řádu feudálním. Zde začínají být patrné počátky státu. Je vynalezeno písmo, stejné náboženství nebo kult uctívají větší skupiny lidí. Nejlépe lze sledovat období křesťanského středověku, které zanechalo nejvíce dobových materiálů. Hospodářství a chov dobytka jsou stále výhradní zdroje obživy. Lovectví ustupuje do pozadí, rybářství zůstává na stejné úrovni a rozkvétá řemeslo. Následující kapitola je označena jako nižší civilizace stále v řádu feudálním, ke konci i městském. Zde je patrný rozvoj kultury, úpadek pohanských kultů a náboženské boje. Vyšší civilizaci a s ní řád občanský autor určuje od 17. až 18. století Moderní civilizace nastala ze tří důvodů: prvním je vzrůst populace, druhým rozvoj a pokrok dopravy a třetím důvodem jsou vědecké a technické objevy. Občanský řád vzniká s nástupem moderní techniky a ústupem zemědělství, rozvojem měst a hlavně se vznikem parlamentních a demokratických států.
Kniha je popisná, ale zajímavá a čtivá. Avšak nepřináší mnoho nových ekonomických informací. Převažují historické události a fakta. Část informací lze využít v behaviorální ekonomii.
(Jarolímová Monika)