Co bude s našimi penězi?

Abstrakt:

Popis schůze zástupců všech vrstev obyvatelstva, kde se projednávají hlavní hospodářské problémy po vzniku Československa jako je odluka měny, cenová stabilizace, růst cen a důchodů, zda se budou platit válečné dluhy, jak zákonem devalvovat měnu a jakým způsobem provést odluku měny Německo-Rakouského a Uherského státu. Jaké jsou všechny možné výhody a úskalí těchto hospodářských opatření.

(Havlínová Nikola)

Hodnocení:

Popis schůze všech vrstev obyvatelstva se zástupcem vlády, při níž se projednávala, kdy bude napravena měna v Československé republice.
I. Úvod. Co čekáme od nápravy měny.
Předseda zahájil schůzi a vyzval všechny vrstvy obyvatelstva, aby se vyjádřili k nápravě měny. Hovořil zástupce vlády, který se o se vyjádřil o stavu státních financích jako nesnesitelném, z důvodů státních dluhů, které si naděla Rakousko-Uherský stát během války a rovněž dalším dluhům, které vznikly tiskem bankovek, výpůjčkami v cizině. Protože Československý stát vznik z obou polovin říše musí převzít jistou část dluhů, která ještě nebyla specifikována. rovněž se nevědělo, zda Československo převezme dluhy válečné. Nejhorší je, že stát musí platit zřízence a dávat jim přídavky, živit invalidy a nezaměstnané, vydržovat stále ještě vojsko. Daně byly zvýšeny. Ceny vzrostly a rovněž vzrostly peněžní důchody v poměru v jaké vzrostly státní výdaje. Předseda schůze očekával, že náprava měny učiní pořádek v hospodářství, zmenší výši státních dluhů a uvede finance do rozvívány, aby stát mohl opět své zřízence náležitě platit a živit.
Dále se k tomuto problému vyjadřovali zástupci úřednictva a zřízenectva, dělnictva, průmyslníků a podnikatelů, velkoobchodu, spotřebitelů, peněžních kapitalistů a dlužníků. Jednotlivé názory se lišili. Peněžní kapitalisté se vyjadřovali, aby se stát postaral o to, aby hodnota jejich před válkou uspořených peněz se zase zdvihla a aby měli tolik peněz jako před válkou a to nejen v jejich jmenovité, ale i nominální hodnotě. Proti tomuto návrhu se ohradili zástupci dlužníků, protože přeci není možné žádat, aby výpůjčky z roku 1918 ve výši 1000 vyschlých korun se vraceli věřiteli ve čtyřnásobně vyššího hodnotě. Docházelo i k dalším jiným konfrontacím mezi dalšími skupinami zástupců.
Zástupci vlády trvali na tom, aby cifra státního dluhu zůstala v dnešním poměru k peněžní jednotce a též v dnešním poměru k peněžní výdělkové a důchodové schopnosti obyvatelstva. Aby výše státního dluhu klesala spolu se zvýšením hodnoty peněžní jednotky a poklesem peněžních výdělků a důchodů.
K výši státního dluhu se vyjadřovali další skupiny zastupitelů a referent. Bylo vyslechnuto mnoho názorů.
Hlavním úkolem nápravy měny v daném okamžiku může být pouze pokles cen všech statků právě na takovou hladinu, jakou bychom měli, kdyby zvýšení cen vzniklo jedině z výrobních příčin. Jedině návrat výroby do normálních kolejí a otevření zahraničního obchodu dokoná zbytek nápravy měny a postupně stačí ceny dolů na mírový stav.
II. Měna v míru.
Normální stav měny v míru je cílem nápravy. V hospodářském životě musíme rozlišovat tři věci: reálný hospodářský podklad, hospodářská čísla a hospodářské vztahy, abychom ho pochopili. Cílem hospodaření je reálný hospodářský podklad, což jsou statky, které lidé skutečně používají a potřebují, je to skutečná výroba, směna a spotřeba statků. Uváděl různé příklady cenových relací před válkou a po skončení války, aby ukázal na zvýšení cen. Navrhoval vznik cedulové banky, která by vydávala papírové peníze, ale musela by jejich vydávání ztěžovat tak, aby znesnadňovala libovolné zvyšování mzdy důchodů a cen. Ražba zlatých korun a směnitelnost bankovek by se stalo závažím, které by čelilo libovolnému vzrůstu důchodů a cen. V důsledku toho by byli celkem stálé ceny a důchody.
III. Změny nastalé za války
Válka přivedla v hospodářství změny především v tom, že se zmenšil hospodářský reálný podklad, zmenšila se výroba a zásoba statků následkem úbytku výrobních sil a zhoršení výrobních prostředků  díky přerušení dovozu z ciziny. Zvýšila se hospodářská čísla, stouply ceny, mzdy, platy úředníků a důchody. Dále se zvýšily výnosy podniků a stoupl peněžní výraz majetku. Díky tomu se zdražila životní úroveň a klesla kupní síla peněz. Válka rovněž změnila hospodářské relace, protože všechna hospodářská čísla nestoupla stejnoměrně. Celkově hospodářství za války lze charakterizovat stoupající cenovou hladinou a rostoucími důchody s poklesem hodnoty peněžní jednotky, protože současně klesala výroba a stoupala hladina cen rychleji než úroveň důchodů. Díky tomu k dnešním hospodářským transakcím je nutný vyšší množství oběživa.
IV. Ochrana měny proti dalšímu znehodnocení.
Nejdůležitější je zabránit dalšímu znehodnocení měny, aby se nezvyšovalo množství oběživa a tím se nezvyšovaly ceny a důchody.
Zásadní byla odluka naším měny od měny Německo-Rakouského a Uherského státu. Odluku lze provést tím, že se bankovky u nás obíhající nějakým způsobem označí, okolkují. PO okolkování by na našem území platily pouze okolkované bankovky. Rovněž upozornil na to, že současně obíhající papírové peníze jsou právě bankovkami, hospodářsky však státovkami. Společně s odlukou je rovněž nutné vzít přebytečné bankovky z oběhu. Přebytečnými bankovkami se myslí všechny bankovky, kterých je více než v míru. Za nejvhodnější způsob odnětí přebytečných bankovek  navrhoval, aby stát zakoupil zboží v cizině na dluh a prodával ho domácím výrobcům a spotřebitelům za naše papírové peníze. K nákupu by se použilo přebytečných bankovek, které by pak stát do oběhu už nedal, ale zničil je nebo rezervoval pro zaplacení dluhů u Rakousko-Uherské banky. Dluh v cizině by se pak umořoval.
V. Náprava měny. Dvojí zásadní možnost řešení.
Výše zmíněné prostředky nic nepodnikají ke zvýšení hodnoty peněz, ale pouze na ochranu proti jejímu dalšímu znehodnocení. Navrhoval, aby zůstaly vysoké ceny a nízká peněžní jednotka nebo snížení hospodářských čísel.
VI. Ponechání nízké peněžní jednotky a vysokých hospodářských čísel.
K tomuto návrhu se postupně vyjadřovali zástupci výše zmíněných skupin a tento návrh se projednával. Avšak závěrem bylo, že žádné řešení neuspokojí všechny strany a že se musí volit cesta nejmenších překážek a křivd.
VII. Zvýšení peněžní jednotky a snížení hospodářských čísel náhlým zmenšením oběžných prostředků.
Je to druhý způsob, jak zvýšit peněžní jednotku a snížit hospodářská čísla. Jak toho docílit? Zákonnou devalvací peněz či zmenšením oběhu bankovek. Oba dva tyto způsoby se diskutovali se všemi zastoupenými stranami.
VIII. Ponenáhlé zvyšování peněžní jednotky a snižování hospodářských čísel zmenšování oběžných prostředků.
Pozvolné snížení bankovek z oběhu se myslelo tak, že by stát ročně zvyšoval daně a přebytky z vybraných daní by dále nepoužíval, ale vracel Rakousko-uherské bance. Rovněž navrhoval majetkové daně na závěr. K účinkům tohoto opatření se postupně vyjadřovali všichni zástupci skupin.
IX. Zákonná devaluace peněz. Pojem a technika.
Popisoval, jakým způsobem devalvaci provést, jaké jsou její úskalí a rizika. Za důležité považoval, že dnešní hodnota koruny činí asi čtvrtinu hodnoty koruny předválečné. K ozdravění měny by se základ musel vzít tento poměr.
X. Devaluace a placení dluhů.
Velkou výhodou devalvace oproti násilnému zmenšování oběživa je, že současně zmenšuje oběživo i veškeré hospodářské obraty, ke kterým je zapotřebí oběživo. Obtíž nastává při otázce, jak zaplatit všechny otevřené účty a dluhy vzniklé před devalvací. Při devalvaci existují dvě základní možnosti při placení dluhů před tím vzešlých: Metoda časového odstupňování a devalvace přímočará. K oběma metodám se opět vyjadřovali všichni zástupci skupin.
XI. Provedení devauace.
Shodli se na tom, že žádný ze způsobů nápravy měny nemůže všem stranám vyhovět.  Opět se všechny zastoupené strany navrhovali provedení devalvace.
XII. Kombinace různých metod.
V této části se navrhovalo kompromisní řešení, aby se jednotlivé návrhy devalvace společně kombinovali.
XIII. Závěr.
Který způsob bude zvolen zatím není jasné. Při řešení budou rozhodovat okolnosti hospodářské i politické.  Není možné najít přímočaré řešení, které by uspokojilo všechny strany. Návrhů je mnoho. Není vhodné vyslovovat se pro ten určitý návrh řešení, ale spíše podat veškerý přehled všech způsobů řešení s jejich kritikou. Účelu dnešní schůze bylo dosaženo. Je nutné, aby obyvatelé pochopili, že ten způsob, který bude zvolen je jedině možný. Důležité je, aby vláda dbala sociální spravedlnosti. Předseda varuje před tím, aby vládě a státu nebyla připisována možnost, kterou nemá, a aby stát a vláda byla zodpovědná pouze za to za co může zodpovídat. Poděkování a ukončení schůze.

Podle mého názoru velmi zajímavá kniha, která Vás donutí zamyslet se nad všemi hospodářskými problémy po vzniku Československa a hlavně nad měnovou otázkou.
 

(Havlínová Nikola)