Národní rozpočtování
|
Autor:
|
Halbhuber, Jaroslav
|
|
Typ:
|
kniha
|
|
Klíčová slova:
|
rozpočtový mechanismus, státní rozpočet, státní účetnictví
|
|
Bibliografický záznam:
|
HALBHUBER, Jaroslav. Národní rozpočtování. Praha:Česká společnost národohospodářská. 1949, s. 26. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
|
Nakladatel:
|
Česká společnost národohospodářská
|
|
Rok:
|
1949
|
|
Rozsah stran:
|
26
|
|
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Autor upozorňuje na fakt, že co se týče národního rozpočtování, naše literatura na toto téma velice pokulhává za cizí literaturou. Národní rozpočtování slouží k zachycení hospodářských procesů a dále klade důraz především na makroekonomii. Jedná se o dosud nepropracovaný obor s mnoha problémy, nalezneme zde nesrovnalosti a neúplnosti a proto je nutné se zaměřit na rozvoj tohoto oboru.
(Dědová Markéta)
Hodnocení:
K rozboru národního hospodářství je nutné znát toto hospodářství kvalitativně i kvantitativně. K tomu nám napomáhají modely zobrazující hospodářský koloběh a statistická šetření, na základě kterých jsme schopni odhadnout budoucnost. Národní hospodářství si může přisvojit podnikohospodářskou techniku účetnictví, ta nám však u některých otázek neposkytne odpověď. Máme dva způsoby vyjadřování povahy hospodářského procesu. Za prvé je to povaha konstatační, ta ukazuje, co se odehrálo a stane se podkladem pro analýzu ex post a za druhé povahu prognostickou, tedy předpověď budoucí situace, resp. programatickou, ta určuje direktivy pro budoucí vývoj, využívá analysy ex ante, nakonec se můžeme setkat s povahou smíšenou, kombinující plán s odhadem. Dále autor uvádí členění na uzavřenou soustavu, sem patří národní rozpočty, jež tvoří uzavřený celek, a na samostatné pohledy do oborů, zde se setkáme s národními bilancemi, ty nám podávají pohled na hospodářství z různých zorných úhlů.
Nejprve se autor zaměřil na marxistickou ekonomiku, kdy národní rozpočtování má být instrumentem vedoucím k vytyčenému cíli. Je nutno rozvíjet hospodářství aby nedocházelo k disproporcím, ty vedou ke krizovým deformacím deflační povahy, ale aby také nedocházelo k inflaci.
Co se týče vedení účtování národohospodářského, setkáme se především se soustavou podvojnou, s dvojím uspořádáním účtů na položky detailně členěné a globálnější položky.
Dále se kniha zabývá především přístupem jednotlivých zemí k otázce národního rozpočtování. V Holandsku se užívá soustavy národních účtů, mezi průkopníky této soustavy patří prof. Derksen a prof. Tinbergen, kteří odborně popsali a aplikovali metody účetnictví. Dále autor uvádí průkopníky národního účetnictví v Rusku, Norsku, Dánsku a dalších zemích. V anglickém rozpočtování se nesetkáme účetnickým typem, ale s bilancí národních zdrojů, vydání, disposice národním důchodem a dalšími položkami. Na půdě OSN vznikla nejpodrobněji propracovaná soustava národních účtů. Autor přichází se srovnáním jednotlivým národních soustav účtů se soustavou vytvořenou OSN. Přichází s názorem, že pro naše poměry však není žádná z těchto soustav vhodná.
Kniha je vhodná pro čtenáře zajímající se o popis soustavy národních účtů v první polovině dvacátého století a otázkou přístupu jednotlivých zemí k vedení národního rozpočtování.
(Dědová Markéta)