Obchod soukromý či postátněný?
Autor:
|
Pimper, Antonín
|
Typ:
|
kniha
|
Klíčová slova:
|
družstevnictví, maloobchod, obchodnictví, soukromý obchod, velkoobchod
|
Bibliografický záznam:
|
PIMPER, Antonín. Obchod soukromý či postátněný?. Praha:Tiskařské a vydavatelské družstvo československého obchodnictva. 1946, s. 102. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
Nakladatel:
|
Tiskařské a vydavatelské družstvo československého obchodnictva
|
Rok:
|
1946
|
Rozsah stran:
|
102
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Autoři se v této knize v několika kapitolách snaží upozornit na důležitost soukromého obchodu v hospodářství.
V úvodních kapitolách se dočteme o historii obchodu, která je rozdělena do čtyř fází: primitivní hospodářství (výměna věci za věc), cechy, osadní trhy a doba vynálezů průmyslových strojů. Je zde zmínka i o různých školách myšlení a jejich pohledy na obchod.
V celé knize je kladen důraz na hlavní poslání obchodníka, kterým je být k službám zákazníkovi a veřejnosti. Šizení a hromadění bohatství jako hlavní cíl je projevem primitivního hospodářského myšlení. Být obchodníkem je umění, které vyžaduje mnoho znalostí a široký úsudek. Obchodník musí umět zanalyzovat potřeby zákazníků a na základě toho musí odhadnout, co má prodávat a v jakém množství, a vhodné je také odborné vzdělání. Jeho heslo musí být: náš zákazník, náš pán.
Následuje seznámení s obchodem v českých zemích a pozice obchodníka. Během husitských válek byl obchod omezen a rozvíjet se znovu začíná až po roce 1848 a zároveň musí čelit německé konkurenci. Obchod musel bojovat také s neporozuměním politických stran a úřadů, protože byl považován za lichvu. Dalším úderem pro obchod byla Rašínova deflace, kdy se velice snížila kupní síla peněz. Autor také upozorňuje na nutnost, že by měli mít svá místa ve veřejných institucích i obchodníci, aby nebyl obchod v rukou lidí, kteří této problematice nerozumí.
Postupně se dostáváme i k úloze státu. Postátněný obchod znamená omezení individuálních nároků spotřebitele a jiné nevýhody. Dalšími nepříteli obchodu jsou podomní obchodníci, ale i jiné neoprávněné obchodní praktiky. Zároveň se musí hlídat stav obchodníků, protože velké množství vede ke skomírání některých z nich a to není prospěšné. Důležité pro obchod jsou také budoucí perspektivy, kdy by obchodníci neměli být znepokojování možnými státními zásahy.
Další kapitolou je velkoobchod. Ten je považován za efektivní, protože snižuje provozní náklady a zvyšuje výkon. Oproti maloobchodu má větší kapitál, díky němuž mohou velkoobchodníci kupovat větší množství zboží a dále šetří například náklady při dopravě apod. Velkoobchodníci musí mít mnohem více zkušeností a být více specializovaní, což je další důvod pro to, aby zde neúčinkoval stát, který nikdy takovýchto znalostí dosáhnout nemůže. Navíc, kdyby na sebe stát vzal různá rizika z obchodování, případný neúspěch by odnesli poplatníci. Důležitým krokem je zde také zapojení velkoobchodu do mezinárodního exportu a importu. Velkoobchod tedy představuje vyšší formu obchodování i díky obchodním domům a jejich řetězovým pobočkám, čímž konkurují maloobchodům.
Velkou hrozbou jsou nekvalifikované osoby, které kazí pověst obchodu, proto je zde potřeba regulace. Každý nový obchod by měl být vázán na průkaz způsobilosti a neměli by se do této oblasti dostat nepovolaní lidé. Pro stát by mělo být důležité, aby na trhu působili hlavně silní obchodníci, protože s větším obratem jde pak státu větší daň.
Postupně se dostaneme k tomu, že obchod musí být soukromý, protože jinak by si zákazník nemohl vybírat dodavatele podle cen a podle vlastních preferencí. Vázané hospodářství může být udržováno jen v poválečných dobách. Podmínkou toho jsou i volné ceny a volná soutěž, právní řád, bezpečnost a respektování soukromého vlastnictví. Z tohoto důvodu by se měli obchodníci zajímat o politickou sféru, nejlépe se zapojit do politického života.
Jinou kapitolou jsou také daně, kde by měla fungovat spravedlnost, aby se utužila daňová morálka. Na závěr zde nechybí ani statistické údaje.
(Havlíčková Pavlína)