Politické spisy III. část II.

Abstrakt:

Proč jsem občanem?

Je rozdělena do dvou částí. V první části se Karel Havlíček Borovský domnívá, že lidé neznají pravý význam náboženství. Náboženství bylo zřízeno, aby se množila láska, poctivost mezi lidmi a aby si vážili jeden druhého. Nejvíce však lidé zapomínají na to, že na světě náboženství není, protože ho potřebuje Bůh, ale protože ho potřebují lidé. Ve druhé části upozorňuje K. H. Borovský na nutné reformy týkající se úplatků a to zejména u:
•    výloh občanů – lidé platí na vojsko veliké peníze, místo toho, aby ti nejzdravější a nejsilnější muži pracovali, zůstávají ve vojsku, zatímco by mohli denně vydělávat například 10 krejcarů denně
•    úřadů – daně jsou jen malá částka proti tomu, kolik musí lidé vydávat na úplatky a také čas z čekání, který občané stráví kvůli nesvobodnému pohybu úředníků
•    soudů – nespravedlivě soudí za úplatky – Havlíček v tomto případě navrhuje dávat zlodějům dobrovolný roční paušál, aby nekradli, myslí si, že by nebyly tak vysoké, jako ztráty spojené s krádeží
•    stavitelských a finančních úřadů – jako příklad Borovský uvádí, že vyrábějí dražší výrobky než každý jiný, dopravní komunikace se vede jinudy než je veřejný prospěch a staví se nepotřebné stavby
•    učitelů – stát nemá zájem zlepšit stav škol, proto dává dobrým učitelům malý plat, aby odešli z práce, a těm horším učitelům nejde o rozšíření vzdělání, ale o své blaho.


Svobodný výrob a svobodný obchod

Vysvětluje pojem demokracie. Demokracie podle něj znamená především svobodu a právo. Svobodný člověk je podle něj ten, který pracuje na sebe, s nikým se nedělí o výtěžek a neomezuje ho žádný zákon. Jako opak demokracie používá aristokracii, která zneužívá státní moci a zákonů ke svému zisku. Aristokraté tvrdí lidem, že je lepší kupovat domácí zboží dráž než dovážet levnější ze zahraničí. Proto se dožadují toho, aby stát zaváděl cla a omezil tak dovoz levnějších a lepších zahraničních výrobků. Jejich užitečnost spočívá jen v usnadnění lidské práce strojem.


Gleiches recht für alle!

V překladu znamená „Stejné právo pro každého!“ – říká, že tyto slova jsou nesmyslná pro katolíka. Pokud by tyto slova nebyla nesmyslná, pak by stát měl zaručit svobodu svědomí a každého, kdo neslyší hlas Boží chránit a hájit. Stát rakouský je totiž státem katolickým od počátku, a proto by se neměl kvůli moderní teorii konstuticionalismu měnit.


Nová kniha pro obecní představené

Nacházíme upozornění na novou knihu pana JUDr. Ferdinanda Stamma „Ouřadování obecní správy“. Pan doktor již dříve vydal 2 knihy o právech a povinnostech obce, avšak v současném spisu se zaměřuje na to, jak se může a má ouřadování dělat.  Píše se zde, že v čele úřadů jsou nepoctivý muži a že úřad obecního představeného ve vesnicích není těžký ani zapletený, jak často o sobě tvrdí.


Něco o zákonním odporu.

Havlíček považuje zákonní odpor za nejlepší prostředek k hájení svobod proti větší moci a k povzbuzení ducha národa. Také ho pokládá za první stupeň k dosažení svobody. Nabádá čtenáře, aby se hájili proti křivdě, moc totiž leží v národu a vláda je jen zástupcem zosobnění této moci. Čím více se bude národ podrobovat do libovůle vlády, tím nešetrněji se s ním bude nakládat.

(Pešicová Kateřina)

Hodnocení:

Kniha Karla Havlíčka Borovského „Politické spisy“ se snaží upoutat pozornost čtenářů tím, že poukazuje na problémy každého nemajetného občana v době 1851. Tato kniha je psána velmi jednoduchou ekonomickou teorií. K. H. Borovský se vše snaží ukázat na příkladech, aby všem zmíněným problémům porozuměl opravdu každý.  Z celé rozsáhlé knihy jsem četla pět kapitol, jejichž témata byla: Proč jsem občanem?, Svobodný výrob a svobodný obchod, Gleiches recht für alle!, Nová kniha pro obecní představené a Něco o zákonním odporu. Tato publikace od Karla Havlíčka Borovského, českého básníka, novináře, zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky, je psána velmi čtivě a určitě by se podle ní lidé mohli stále řídit. Všechny spíše politické  pojmy jsou zde velmi dobře vysvětlovány na příkladech ze života tak, aby je pochopil i méně vzdělaný občan.

(Pešicová Kateřina)