Agrární zřízení, In: Obzor národohospodářský XVI. (1911)

Gruber, Josef

Autor v jednotlivých statích pokračuje v podrobném popisu změn robotního systému a vývoje pozemkových reforem v českých zemích v období od počátku panování Marie Terezie tj. od poloviny 18. století až do konce století 19. Poslední stať je věnována postavení rolnictva v jiných zemích, konkrétně ve Francii, Německu a Rusku.

(Urbanová Hana)

Albín Bráf - badatel a učitel, In: Obzor národohospodářský XVI. (1911)

Horáček, Cyril

U příležitosti 60. narozenin Albína Bráfa jmenuje a vyzdvihuje autor článku mnohé činnosti tohoto učitele, vědce a průkopníka české národohospodářské literatury. Součástí je i podrobný seznam Bráfových spisů, článků a vědeckých prací.

Urbanová Hana

Albín Bráf - sociální a národní politik hospodářský, In: Obzor národohospodářský XVI. (1911)

Koudela, Jan

Text k události 60. výročí narození významného národohospodáře Albína Bráfa stručně seznamuje s jeho hospodářskou činností. Autor popisuje Bráfovo hospodářskopolitické působení a oceňuje jeho snahy v oblasti posílení českého hospodářství, jeho názory na reformaci a Bráfovu činnost v oboru agrární politiky a na poli sociální politiky. Kladně hodnotí jeho snahy v oblasti národohospodářské politiky a obdivuje se mu i jako osobnosti.

(Marková Tereza)

O živnostenských oprávněních obchodníkových, In: Obzor národohospodářský XVI. (1911)

Meissner, Emil

V tomto článku dochází k výkladu poněkud nejednoznačně formulovaného § 38. a) živnostenského zákona o živnostenském podnikání. Autor vymezuje rozdíly mezi výrobními a obchodními živnostmi. Je uvedeno, jaké činnosti jsou v kompetenci obchodníka s živnostenským oprávněním a jsou uváděny příklady činností, které obchodník smí i nesmí provádět.
Na základě tohoto výkladu, který ovšem není oficiální, ale spíše autor vyjádřil, jak jej chápe on sám, je zřejmé, kde končí výroba a začíná obchod.

Strakošová Lada

Očista českých krajů od německé držby pozemkové, In: Obzor národohospodářský XVI. (1911)

Mayer, Alfred Maria

Z referátu Národní radě české. Autor chválí český hospodářský rozmach, který proběhl v posledních dvou desetiletích a byl způsoben posílením českého obchodu a průmyslu. Zdůrazňuje, že pro další posílení hospodářské a politické moci je potřeba, aby vlastnictví veškeré půdy bylo v rukou národa, který ji obývá. Téměř čtvrtina půdy českých krajů se nachází v nečeské držbě, což je následkem událostí po Bílé hoře. Autor považuje převedení vlastnictví české půdy do rukou českého národa za hlavní národohospodářský úkol. Dále nabízí organizační kroky, jak tohoto cíle dosáhnout.

Stolice věd právních a státních na české vysoké škole technické v Praze, In: Obzor národohospodářský XVI. (1911)

Gruber, Josef

Autor v tomto textu popisuje historii výuky práva a národního hospodářství na české vysoké škole technické v Praze. Postupně jsou podrobně představeni všichni přednášející těchto předmětů. Popisuje komplikace dr. E. Jonáka a následně jeho žáka dr. A. Bráfa se získáním odborné profesury. Teprve dr. J. Gruber se stává řádným profesorem věd právních a státních na české vysoké škole technické v Praze

(Franek Ondřej)

Vliv rozdělení pozemkového majetku na hustotu zemědělské obyvatelstva, In: Obzor národohospodářský XVI. (1911)

Auerhan, Jan

Autor analyzuje závislost velikosti vystěhovalectví a rozdělení pozemkového majetku. Vychází z přednášky prof. Dr. M. Seringa a z práce prof. Rauchberga. Využívá dat o rozdělení pozemkového majetku z roku 1896 a hustotě zemědělského obyvatelstva z roku 1900. Představuje problémy, které mohou být s analýzou těchto dat spojeny. Na základě svého pozorování dochází k závěru, že rozdělení pozemkového majetku má značný vliv na hustotu zemědělského obyvatelstva. Velkostatky mají na hustotu zemědělského obyvatelstva záporný vliv.

(Franek Ondřej)

Založení Národohospodářského ústavu při České Akademii v Praze, In: Obzor národohospodářský XVI. (1911)

Gruber, Josef

Text seznamuje s událostmi, které předcházely založení Národohospodářského ústavu, původně "Ústavu pro zvelebení českého průmyslu". Věnuje se lidem, kteří stáli u jeho zrodu - především Karlu Riegerovi, který v závěti odkázal jistý obnos českému národu a F. L. Riegerovi, jehož napadla myšlenka využít tyto peníze pro založení ústavu, který by lidi naučil podnikat a obchodovat. Autor uvádí, proč ústav vznikl, jak byl financován a jak a kdo byl zvolen do vedoucích pozic.

(Marková Tereza)