Financování konjunktury v říši, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Chmela, Leopold

Autor popisuje finanční politiku Německé říše po roce 1933. V tomto období bylo hlavním cílem hospodářské politiky oživení hospodářského růstu. Široké spektrum krátkodobých úvěrů se stalo hlavním nástrojem pro dosažení zmíněného cíle. Tyto úvěry měly podle autora být postupně konsolidovány z daňových příjmů a dlouhodobých půjček za dohledu bank a státních úřadů. Článek pojednává také o novém finančním plánu z roku 1939, který umožnil například vydávání daňových dobropisů.

(Čurdová Ivana)

Měnová politika Říše, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Chmela, Leopold

V článku autor popisuje problémy měnové politiky Německa po 1. světové válce s hyperinflací a poté podává výčet zásad, na kterých byla založena reforma měnového systému. Je popsán proces zdůvěryhodnění německé marky k zamezení inflace i organizace reformovaného finančního systému Říše. Taktéž se věnuje válečným reparacím a dalším dobovým souvislostem, jako je hospodářská krize z roku 1929. V závěru se autor krátce věnuje dobovému stavu německé měnové politiky.

(Bláha Jan)

O financování války, In: Obzor národohospodářský XL. (1935)

Chmela, Leopold

Autor nejprve předkládá přehled financování válek vybraných historických říší a v různých časových periodách – od starověku až do první světové války. Tu analyzuje podrobně z hlediska jejího financování jejích hlavních aktérů. Dále rozebírá jednotlivé metody financování – úvěry, daně a rozmnožování oběživa – a posuzuje jejich vhodnost, přičemž měřítkem je dopad na hospodářství státu. Velmi je zohledněn vliv metody na inflaci.

(Šubrt David)

Obecné důsledky celní jednoty pro naše hospodářství, In: Obzor národohospodářský XLV. (1940)

Chmela, Leopold

Článek Leopolda Chmely se věnuje tématu celního zapojení Protektorátu do hospodářství Velkoněmecké říše. Pojmy celní unie a celní zapojení, které ve svých důsledcích chápe jako jejich vzájemnou totožnost, charakterizuje jako sloučení dvou či více hospodářsky samostatných území v jeden celek. To umožňuje volné plynutí statků, zboží, kapitálu a práce z jednoho území do druhého a naopak. Díky spojení dojde k vytvoření jednotného celního tarifu, a proto za důležité považuje vytvoření nového uspořádání odbytu, výrobních a spotřebních poměrů a v neposlední řadě zahraničního obchodu...

Problém surovin, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Chmela, Leopold

Článek popisuje situaci z počátku Protektorátu z hlediska platební bilance. Zaměřuje se především na problém surovin, které se do Čech před vznikem protektorátu dovážely například z Anglie nebo z USA. Za dovoz se platilo vývozem. Od ustanovení Protektorátu se podmínky pro zahraniční obchod změnily, dovoz z Německé říše nedokázal zajistit suroviny pro průmyslovou výrobu. V závěru autor uvádí, že problém surovin byl v tomto období omezen na problém opatření dostatečné zásoby deviz.

(Čurdová Ivana)

Válečné hospodářství dříve a nyní, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Chmela, Leopold

V úvodu autor vysvětluje vzájemnou provázanost hospodářské a ozbrojené složky v případě válečného konfliktu. Charakterizuje válečné hospodářství jako totalitu. V dalším textu autor vysvětluje toto totalitní řízení státu ve všech jeho složkách pomocí deduktivních nástrojů a také vysvětluje aspekty válečného měnového, daňového a fiskálního řízení státu. Konec článku porovnává historické řízení válečného hospodářství s moderním a vysvětluje posun potřeby bohatství státu ve válečném stavu od monetárního k materiálnímu.

(Bláha Jan)