SEZNAM klíčových slov

Tento článek řeší stav živnostenského společenstva v chebském obvodě. Poukazuje se na to, jaké živnosti přibývají a které naopak ubývají. V okrese lounském a žateckém bylo pouze 17 takovýchto společenstev, ale předpokládalo se jejich rozšíření.
    Hospodářský a sociální stav živnostnictva byl v této době velmi dobrý. Tento kraj měl bohaté obyvatelstvo, které se snažilo o postupnou industrializaci. Pořád zde přibývalo lidí, především dělnictva. Úvěrní poměry byly také celkem dobré, střední živnostnictvo mělo v této době přiměřený kapitál a pro maloživnostníky se plánovalo zřízení živnostenské záložny...

O sociálních vadách skladového neboli domácího průmyslu. V té době byla velice usnadněna doprava a rychle vzrůstala moderní velkoměsta, tudíž zde byla možnost velikého odbytu pro řadu živností. Jednou z živností je i domácí průmysl na venkově, který má různé formy jako například faktorství, nebo autorem nazvané lokalizované živnosti, které jsou provozovány pro přespolní prodej. Najdeme zde i definici domácího neboli skladového průmyslu. Dále se v článku popisuje, že skladař, který nemá dostatek práce či jeho žena vydělává víc než on, může zůstat doma s dětmi a jeho žena jít pracovat do továrny.

(Zaderlíková Šárka)

V tomto článku dochází k výkladu poněkud nejednoznačně formulovaného § 38. a) živnostenského zákona o živnostenském podnikání. Autor vymezuje rozdíly mezi výrobními a obchodními živnostmi. Je uvedeno, jaké činnosti jsou v kompetenci obchodníka s živnostenským oprávněním a jsou uváděny příklady činností, které obchodník smí i nesmí provádět.
Na základě tohoto výkladu, který ovšem není oficiální, ale spíše autor vyjádřil, jak jej chápe on sám, je zřejmé, kde končí výroba a začíná obchod.

Strakošová Lada