České živnostnictvo a jeho organisace v komorním obvodě Chebském
Autor:
|
Beneš, Vladislav
|
Typ:
|
článek
|
Klíčová slova:
|
chebský obvod, společenstvo, živnost
|
Bibliografický záznam:
|
BENEŠ, Vladislav. České živnostnictvo a jeho organisace v komorním obvodě Chebském. Obzor národohospodářský XVIII. (1913). Praha:J. Otto. 1913, roč. XVIII., s. s. 231-233. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
Nakladatel:
|
J. Otto
|
Rok:
|
1913
|
Ročník:
|
XVIII.
|
Rozsah stran:
|
s. 231-233
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Tento článek řeší stav živnostenského společenstva v chebském obvodě. Poukazuje se na to, jaké živnosti přibývají a které naopak ubývají. V okrese lounském a žateckém bylo pouze 17 takovýchto společenstev, ale předpokládalo se jejich rozšíření.
Hospodářský a sociální stav živnostnictva byl v této době velmi dobrý. Tento kraj měl bohaté obyvatelstvo, které se snažilo o postupnou industrializaci. Pořád zde přibývalo lidí, především dělnictva. Úvěrní poměry byly také celkem dobré, střední živnostnictvo mělo v této době přiměřený kapitál a pro maloživnostníky se plánovalo zřízení živnostenské záložny. S růstem počtu kupců zde přibývají kováři, holiči a naopak ubývají hostince, pouze kavárny je možno provozovat bez problémů. Po zřízení elektrické centrály vzrostl počet instalatérů, začaly se zavádět obráběcí stroje v dílnách truhlářů a kolářů. Růst živností mělo za následek rozmnožování populace a následně i bytovou reformu. Tato reforma způsobila silný stavební ruch, což vypadalo velmi slibně pro stavební a kominické živnosti. Nastal rozkvět zemědělství, kde se vyváželo především ovoce do ostatních zemí. Nedostatku pomocníků a učedníků se tento kraj tedy vůbec nemusí obávat. Snahou bylo také rozšířit nemocenství, zejména po stránce pojišťování. Naopak školství zde bylo akorát tak přiměřeně rozšířené. Dala se navštěvovat škola všeobecná, dále odborná kupecká či učednická.
Pro zakládání dalších odborných společenstev je zde bohužel velmi málo prostoru. Překážku také tvoří mateřské neodborové společnosti, které jsou velmi patriotistické. Začíná se jednat o zřízení společenstev cukrářů, kovářů, kolářů a mlynářů. Nakonec se v Chebu zařizovala taková společenstva, která by zahrnovala ostatní českou krajinu. Později byl ke komorním společnostem v Praze připojen i lounský okres. Teprve poté se mohl tento okres spojit se sousedními, libereckým a pražským. Díky takovému rozšíření je k dispozici více půdy pro odborová společenstva např. majitelů cihelen, tesařských a zednických mistrů, modistů či dlaždičů.
Snahou tohoto článku je poukázat na větší potřebu pozornosti nejen místních činitelů, ale také všech povolaných kruhů. V této době nastává rozkvět českého živnostnictva.
Bauerová Zuzana