Článek je v podstatě složen ze dvou částí. V první části nalezneme popis přístupu rakouské školy k ekonomii. V druhé časti potom kritiku rakouského přístupu, založenou na teleologii. Autor ve své kritice nepolemizuje o správnosti přístupu k hodnotě na základě užitku, ale kritizuje rakouskou školu za její individualismus a ignorování kolektivu (státu), neboť stát hraje významnou roli při tvorbě cen. Dále je kritizována nauka o potřebách a teorie užitku. Engliš říká, že se rakouská škola dopouští chyby, když vidí kvantitativní rozdíl mezi užitečností a užitkem, neboť podle teleologie je mezi nimi rozdíl kvalitativní. Další problém autor vidí ve srovnávání užitků... |