Sociální pojišťování v zemědělství
Autor:
|
Viškovský, Karel
|
Typ:
|
článek
|
Klíčová slova:
|
nemocenské pojištění, průmysl, sociální pojištění, Zemědělství
|
Bibliografický záznam:
|
VIŠKOVSKÝ, Karel. Sociální pojišťování v zemědělství. Obzor národohospodářský XVII. (1912). Praha:J. Otto. 1912, roč. XVII., s. s. 33-37, 83-87. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
Nakladatel:
|
J. Otto
|
Rok:
|
1912
|
Ročník:
|
XVII.
|
Rozsah stran:
|
s. 33-37, 83-87
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Autor poukazuje na fakt, že zatímco pro průmysl bude reforma sociálního pojištění znamenat pouhé rozšíření pojištění dosavadního, v zemědělství se sociální pojištění do té doby objevovalo jen zřídka. V průmyslu se pak neuvažuje o rozšíření okruhu pojištěnců, nýbrž pouze o obsahu pojištění. V průmyslu je již rozšířeno úrazové pojištění a přibude k němu ještě pojištění invalidní a starobní. To v zemědělství je pojištění více méně novinkou. Pro zemědělství bude sice pojištění znamenat značnou zátěž, ale pojištění se nevyhne. Snaha zemědělského odvětví vyhnout se pojištění pak způsobí, že nebude možno přizpůsobit sociální pojištění specifikům zemědělství.
Autor ve zbytku článku představuje dílo Dr. Baernreithera „Grundfragen der sozialen Versicherung in Österreich “(1908), ve kterém se Baernreither snaží vyřešit problém, jak sociální pojištění přizpůsobit poměrům v zemědělství. Upravení pojištění všeobecně by totiž vyžadovalo značné kompromisy. V krátkém náhledu do minulosti je dokumentována potřeba přizpůsobení pojištění zemědělství. Mezi specifika zemědělství patří například územní rozptýlenost a odlišná povaha pracovního poměru. Je ovšem jasné, že nelze pojištění v průmyslu a zemědělství zcela oddělit, protože nádeníci se těžko třídí podle odvětví. Nestálé dělnictvo představuje pro sociální pojištění také potenciální problém. Není důvod, proč by měli tito lidé být vyloučeni ze sociálního systému, ale jejich začlenění bude problematické, protože velice často mění zaměstnavatele. Pracovníky, kteří pak v kruhu rodinném pracují na statku, by sociální pojištění postihovalo jen v případě, že za práci pobírají mzdu. Velice často jsou statky vlastněné manžely, v takovémto případě by mělo existovat společné pojištění manželů. Z charakteru zemědělství také plyne větší podíl žen v rolnictvu, než je tomu v průmyslu. Proto je třeba odbourat znevýhodnění žen v pojištění.
(Turko Dominik)