SEZNAM klíčových slov

Agrární anketa byla provedena roku 1896, aby zjistila zemědělské poměry v království Českém. Anketa, ale nepodala dostačující informace o příčinách vzniku doposud známých  problémů (zadlužování selského majetku, nízkých cenách obilí nebo vysokých cenách dobytka), ale pouze tyto problémy dopsala. Anketa dále přináší pedologický popis oblasti a roztřídění pozemkového majetku. Dále informuje o nedostatku luk, což může být problém při stále se zvyšujícím počtu chovaného dobytka. Anketa také přináší informace o pozemkovém a osobním zadlužení a růst dluhů konstatuje ve všech obvodech království Českého...

BRÁF, Albín. O mém blouznění vědeckém. In Albín Bráf Život a dílo. Díl III. Josef Gruber, Cyril Horáček (ed.), Praha: Vesmír, 1923, s. 221-225.
Bráf v článku nastiňuje, podle něho, správnou formu učitele a povzbuzuje člověka k průkopnictví a studování a rozšiřování nového. Dále popisuje vlastní začátky v oblasti metodologické vědy a učení. Snaží se ukázat, že za poznáním něčeho nového často stojí náročná cesta a že i on ji musel absolvovat. 

Lukas Jan


BRÁF, Albín. Dva staré návrhy na odklizení dluhů pozemkových. In Albín Bráf Život a dílo. Díl III. Josef Gruber, Cyril Horáček (ed.), Praha: Vesmír, 1923, s...

Autor v úvodu článku seznamuje čtenáře s ideologickým pohledem na problém z hlediska liberalismu, socialismu a také marxismu.
V hlavní části článku cituje myšlenky různých autorů z jiných států, např. Viléma Liebknechta v oboru agrární politiky, Gustava Ruhlanda jako kritika Liebknechtových tvrzení, Rudolfa Mayera o problémech v zemědělství v Americe a jeho odlišném vývoji oproti zemědělství evropskému. K tomu se přidává Vliegen se svým pohledem na specifické zemědělství v Nizozemsku.
V závěru autor na základě myšlenek, např.  T.G...

V úvodní části je knížka diskusí nad státním rozpočtem Rakouska-Uherska, zejména ve vztahu k českým zemím. Dále rozebírá postavení Rakouska-Uherska v důležitých odvětvích, jako zahraniční obchod a přeprava. V závěru se zaměřuje na problémy vysokého zadlužení Předlitavska.

(Vlček Martin)

Aktuální problém s nedostatkem dusíku v československém zemědělství a průmyslu vzniklý poválečnou nezávislostí ČSR. Detailně popsané různé metody výroby dusíku a různá řešení situací v ostatních světových velmocích. Důraz na trvání řešení problému a jeho další neodkladnost.

(Mühlhans Jan)

Základ novodobého rozvoje zemědělství spatřuje autor článku v majetkoprávní přeměně z kolektivního do soukromého vlastnictví půdy,  které vychází ze zrušení nevolnictví a roboty. Všímá si přechodu z trojhonného na střídavé hospodaření. Domnívá se, že zintenzivňování hospodaření má svůj strop a projevuje se zákon klesajícího mezního užitku z přidané práce a kapitálu. Stěžejní část tvoří hlavní známky industrializace, které podle autora jsou: přechod na výnosnější odvětví, zavádění chemických látek a nových strojů do výroby, rozvoj podnikání a obchodování a rozvoj hospodářského sdružování...

Podle slov autora je industrializace pojem pro přerod v zemědělské výrobě. Té si všímá hned v několika rovinách. Jednak hovoří o postupném sbližování zájmů průmyslu a zemědělství v oblasti výroby, ale také při vyjednávání obchodních smluv a cel. Za druhé analyzuje a porovnává velikost nákladů a zisků v zemědělské malo- a velkovýrobě, a to i s ohledem na nastupující elektrifikaci. Pozornost věnuje také doprovodným sociálním jevům na venkově a v dělnické třídě. 
Klíčová slova: zemědělství, industrializace, průmysl, obchodní clo, elektrifikace

(Mareš Filip)

Autor nejprve rozděluje zemědělské podniky do několika skupin podle velikosti, sleduje jejich výhody a nevýhody, jak národohospodářské a soukromohospodářské, tak i sociální a populační. Podle toho sestrojuje „ideál rozdělení majetku pozemkového pro naše poměry“ a zkoumá podmínky, za jakých se skutečná situace onomu ideálu co nejvíc přiblíží.

(Vlček Tomáš)

Článek zaměřený na vývoj a růst průmyslové výroby a jejího vlivu na živnostníky. Josef Gruber se v článku odvolává na G. Sombarta. V úvodu článku se zabývá současným stavem hospodářství, jaké změny s sebou přinesl nárůst počtu obyvatel a průmyslové výroby, přesun lidí ze zemědělství do průmyslových odvětví (porovnání evropských zemí a domácích podmínek). Tím se dostává k hlavnímu tématu článku, živnostenskému řádu. Po zhodnocení současného stavu navrhuje konkrétní změny, které by měly nastat a z jakých důvodů. Poukazuje na nutnost zavedení jednotných zkoušek, které by měly jednotný postup, rozsah a druh zkušební látky i taxy...

Autor se zabývá tehdejší situací hospodářského průmyslu v českých zemích. Zabývá se odvětvími, ve kterých jsme vždy vynikali, ale v nichž teď dochází k poklesu, či dokonce ke krizi.
Nejprve rozebírá ječmenářství, které je významnou vývozní položkou pro celé Rakousko, pro české země zejména. Velkým problémem je, že Německo (náš hlavní obchodní partner) zavedlo vysoká cla a navíc se snaží vyšlechtit si vlastní odrůdy ječmene. Další závažná věc je nařknutí celosvětově vyhlášeného hanáckého ječmene z klesající kvality. Autor uvádí některé provedené pokusy, srovnání a návrhy řešení nastalé situace.
S tím souvisí sladovnictví...

Tento článek se týká poznámek k pražské hospodářské výstavě. Na trh se dostává nový výrobek pro usnadnění tvorby, kterým je motorový pluh.
Všude, kde začíná práce strojová, vznikají metody technické práce. Projevují se ve změně rychlosti a ekonomičnosti. Rychlost je důsledkem zvýšení pracovní intenzity a výkonnosti, zatímco ekonomičnost zvyšuje racionální výrobu. Dalo by se tedy říci, že motorová orba přináší intenzivní a racionální hospodaření.   
Doposud se používala parní orba pouze na velkostatcích a elektrická jen ve velmi malé míře. Nedostatek dělnictva, píce a tažného skotu vedl k výrobě motorického pohonu...

Kniha je rozdělena do tří kapitol, v první autor vymezuje pojmy národního hospodářství, definuje, čím se národní hospodářství zabývá a vymezuje jeho postavení oproti ostatním vědám. Druhá kapitola, zabývající se populační teorií, vyvrací Malthusovu populační teorii na základě technologického pokroku, migrace a sociálních změn. Třetí kapitola pojednává o zemědělství a navazuje na migraci obyvatel z venkova do měst.

(Voleman Jakub)

Kompletní analýza primárního sektoru českých zemí, Německa, Rakouska, Uherské a částečně Belgie. Srovnání se týká vývozu ze zejména zemědělských zemí, do těch, které již z větší části prošly procesem transformace, z agrární ekonomiky do ekonomiky převážně průmyslové. Na přesných datech je dobře vidět, jak se produkce primárního sektoru mění v reakci na růst sekundárního a terciálního sektoru...

Článek se snaží objasnit situaci, která nastala po 2. listopadu 1938, a vytyčuje zásady příští hospodářské a sociální politiky. Článek pojednává o zeměpisných změnách, změnách v národohospodářském složení, zemědělství, průmyslu, bankovnictví a pojišťovnictví; dále se zabývá dopady na dopravní politiku.
Publikace obsahuje přehledné tabulky a některé důležité změny jsou zakresleny i na mapách.

(Kopřivová Petra, Uhlířová Petra)

Článek popisuje počátky užívání statistiky. Z výsledků vyplývá, že Slezsko patří mezi země s největším populačním přírůstkem v Rakousku a s největším množstvím průmyslového obyvatelstva, z nichž třetina pracuje v hornictví. V roce 1880 v hornictví pracovalo 44 011 lidí a v roce 1900 už 95 810. Nejvíc průmyslového obyvatelstva žilo ve Fryštátu, pak ve Frýdku a v Bílsku.
Druhá část článku pokračuje rozdělením Čechů, Poláků, Němců a ostatních cizích státních občanů do zemědělství, hornictví, průmyslu, obchodu a dopravy a veřejných služeb. Celkem pracuje v zemědělství 238 732 osob, z toho 54 277 Čechů. V hornictví pracuje 95 810 osob, z toho 33 823 Čechů...

Autor analyzuje pomocí statistických dat ze sčítání lidu v roce 1930 vývoj zemědělství od pozemkové reformy. Dokládá, že zemědělství je příliš zaměřeno na prvovýrobu zemědělských surovin a nikoli na pěstování jakostních plodin, na které je podle autora lépe vybaveno. V závěru zmiňuje opatření hospodářské politiky, které mají za cíl tento směr změnit.

(Vávra Jan)

Autor na začátku knihy porovnává rozvrstvení obyvatel podle povolání v Čechách a v Podkarpatské Rusi (zemědělství, lesnictví, rybníkářství; průmysl a živnosti; obchod, doprava a peněžnictví). Na Podkarpatské Rusi žilo v té době 725 357 obyvatel (asi jako v Praze) na rozloze 12 tis. km2. Dále popisuje zeměpisné podmínky (řeky, nížiny, lesy, hory). Celkově hodnotí Podkarpatskou Rus jako nejzaostalejší zemi v ČSR. Oblastmi, ve kterých přesto vynikala, bylo vinařství, pěstování tabáku a plocha orné půdy...

Jedná se o úpravu přednášky v České společnosti národohospodářské v Praze. V úvodu přednášky autor nastiňuje všechny myslitelné varianty možného vyrovnání Rakouska s Uhrami a následně již na příkladu zemědělství dokládá, jaké by byly důsledky rozdělení v tomto odvětví. Také upozorňuje na to, že lidé si od vyrovnání často slibují věci, které s vyrovnáním jako takovým nemají mnoho společného...

Text zachycuje osobní dojmy autora z výpravy agrárního dorostu do Dánska. V úvodu se zabývá osazenstvem zájezdu, cestou do Dánska a osobami, se kterými měl možnost se setkat. Rozebírá návštěvu vysoké školy, několika zemědělských usedlostí, skladů atd. Dále výprava pokračovala do měst Aarhus, Odense atd. Na následujících stranách se výprava dostává do hlavního města Kodaně a autor se zabývá kritickými myšlenkami na adresu dánského družstevnictví. Závěr textu obsahuje zamyšlení nad celou výpravou.

(Švorc Martin)

Článek pojednává o úrovni dovozu a vývozu léčivých, olejnatých, kořenitých a průmyslových rostlin v období mezi léty 1910-1917. Udává sumy zaplacené za dovoz i vývoz a rozlohu v hektarech, na které byly plodiny pěstovány v celém Rakousku Uhersku a pak zvláště v Čechách a na Moravě. Autor apeluje na rozvoj pěstování těchto rostlin a bylin, protože po válce bude potřeba omezit dovoz na nejnutnější suroviny.

(Jarolímová Monika)

Kniha podává obraz stavu rakouského průmyslu, zemědělství a zahraničního obchodu před válkou a po válce. V knize je zachycen vývoj vzniklé krize, její důsledky a příčiny

(Lišková Zuzana)

Krátký článek popisující zemědělství, zemědělské závody a pozemkovou reformu. Je doplněn tabulkou pro lepší představu o plošném rozdělení závodů.

(Vlček Martin)

Článek, představující úvodní přednášku Dr. Karla Poláka na České vysoké škole technické z roku 1910, pojednává o okolnostech vzniku družstev, kdy obchodní spojování za účelem společného zisku bylo nejlepší cestou k industrializaci a komercionalizaci samostatných rolníků. Družstevní orgány zaštiťují své členy a kooperace se stává nástrojem v boji proti monopolům. Cílem družstev by mělo být sledování tržních cen a zaměření se na jakost. Autor zdůrazňuje poskytování družstevních úvěrů, jako hlavní funkci družstev. Osvětluje jejich zneužívání a navrhuje možnosti ručení a způsoby jejich poskytování...

Tento článek řeší otázku městského života. Část obyvatelstva chce žíti novým způsobem a snaží se oprostit od venkovského života. Hlavní příčinou vzniku měst jsou měnící se hospodářské poměry. Města by mohla vznikat až tehdy, když se část obyvatelstva bude moci věnovat novým zaměstnáním a nebudou připoutáni k půdě.
V minulosti (13. stol.) bylo nejprve zemědělství. Až poté, co byl nadbytek lidí a plodin, byla zde možnost utváření řemeslného povolání. Dříve chodili nabízet své služby od vsi ke vsi. Později volili pevná sídla v blízkosti vesnic, kde se lidé shromažďovali (poutnická místa, podhradí či tržiště). Tito lidé se oddělili od venkova a zaměřili se pouze na řemeslnickou práci...

Autor poukazuje na fakt, že zatímco pro průmysl bude reforma sociálního pojištění znamenat pouhé rozšíření pojištění dosavadního, v zemědělství se sociální pojištění do té doby objevovalo jen zřídka. V průmyslu se pak neuvažuje o rozšíření okruhu pojištěnců, nýbrž pouze o obsahu pojištění. V průmyslu je již rozšířeno úrazové pojištění a přibude k němu ještě pojištění invalidní a starobní. To v zemědělství je pojištění více méně novinkou. Pro zemědělství bude sice pojištění znamenat značnou zátěž, ale pojištění se nevyhne. Snaha zemědělského odvětví vyhnout se pojištění pak způsobí, že nebude možno přizpůsobit sociální pojištění specifikům zemědělství...

Kniha je souborem tří článků, které se zaměřují na přiblížení tématu ekonomické krize čtenáři. Každý z příspěvků se zaměřuje na různé téma týkající se krize: první z nich vysvětluje příčiny, které ji způsobily, druhý - důsledky a třetí se věnuje možným řešením a zamezení podobným jevům v budoucnosti.

(Kashapov Timur)

Připomínka pamětního spisu O státních nezbytnostech v oboru hospodářství polního a lesního vydaného roku 1916 Vysokou školou zemědělskou ve Vídni. Ten je ve své podstatě souborem návrhů k snadnějšímu přechodu odvětví z válečného do mírového hospodářství. Autor se pak zaměřuje na dva z těchto návrhů – na zřízení tzv. příkladných hospodářství a na zavedení tzv. pamětních spisů.

(Olekšák Petr)

Autor analyzuje závislost velikosti vystěhovalectví a rozdělení pozemkového majetku. Vychází z přednášky prof. Dr. M. Seringa a z práce prof. Rauchberga. Využívá dat o rozdělení pozemkového majetku z roku 1896 a hustotě zemědělského obyvatelstva z roku 1900. Představuje problémy, které mohou být s analýzou těchto dat spojeny. Na základě svého pozorování dochází k závěru, že rozdělení pozemkového majetku má značný vliv na hustotu zemědělského obyvatelstva. Velkostatky mají na hustotu zemědělského obyvatelstva záporný vliv.

(Franek Ondřej)

Celou knihu autor pojal jako výkladovou učebnici národního hospodářství české země. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž každá kapitola pojednává o jiném tématu: průmysl, zemědělství, úvěry a snahy sociální a pojišťování.

(Zámečník David)

Článek rozebírá zemědělskou situaci v Československu, která nastala po novém ustanovení státních hranic, kdy  ubyla 1/3 celkové rozlohy státu. V článku jsou porovnávány odhady Českého statistického úřadu, Ústředního svazu Československých průmyslníků a odhad doktora Mayera ze svazu statkářů. Z největší části ubylo luk, pastvin a orné půdy. Autor popisuje změnu v počtu zemědělských závodů. Dále je mapována situace v živočišné výrobě, lesnictví, rybářství, také situace ohledně brambor, cukru a dalších zemědělských plodin, konkrétně kukuřice, žita, pšenice a ovsa.

(Feurich Marek)

Z výsledků sčítání lidu je snadné zjistit, že během světové války bylo málo novorozenců a následně málo lidí v produktivním věku. Postupně se snižoval také počet manuálních pracovníků. Pozemková reforma, která byla sestavena za účelem zvýšení nebo alespoň na udržení zemědělců, měla spíše negativní dopad.

(Pešicová Kateřina)