SEZNAM klíčových slov

V tomto textu autor dává do souvislosti hospodářský cyklus, konkrétně fázi konjunktury a krise, s daňovou politikou. V úvodu popisuje dopady fází cyklu na daňovou základnu a předkládá ideu hospodaření státu nikoliv z roku na rok, ale podle fází hospodářského cyklu, tak jak to dělá podnik. Za příklad udává Německo, které podobnou daňovou politiku praktikovalo za období krise a ukazuje, že jeho cesta byla správná. V závěru je na několika statistikách a grafech porovnán konjunkturní průběh příjmů z veřejných dávek v Německu a u nás.

(Šimek David)

Zabývá se otázkou zda má obyvatelstvo podporovat domácí výrobu a výrobce, i za cenu vyšší ceny a nižší kvality, nebo zda má upřednostnit svůj ekonomický zájem a nakupovat levnější a kvalitnější výrobky zahraniční. Snaží se zodpovědět otázku jak se má pomáhat rozvíjejícím se odvětvím a jaké následky taková pomoc může mít po uvedení do praxe. Všechny tyto poznatky ilustruje na Německu a jeho výrobnách. Je zde detailně popsáno ochranářské chování Německého obyvatelstva v Čechách na území s většinou německého obyvatelstva. Ve shrnutí autor říká, že by se češi měli chovat nacionálně a podporovat české výrobce, ale pouze v případě že tato podpora neuškodí jejich osobní ekonomické situaci...

Autor se zaměřuje na hospodářský výzkum. Zdůrazňuje, stejně jako ve svých předchozích pracích, že se společnost dostatečně nevěnuje vývoji hospodářství z hlediska teorie. Jako dobrý příklad pro Československo uvádí Německo, kde vznikl Ústav pro konjunkturní výzkum v Berlíně, který začal svou činnost v roce 1925. Po 1. světové válce se ocitlo Německo v hluboké krizi, a to byl jeden z hlavních důvodů pro vznik tohoto ústavu. Velmi brzy se činnost ústavu osvědčila a německé hospodářství začalo pomalu vzkvétat. Kritice pak podrobuje také úroveň československých vysokých škol, které podle něj produkují málo vědeckých prací.

(Kolařík David)

V článku autor popisuje problémy měnové politiky Německa po 1. světové válce s hyperinflací a poté podává výčet zásad, na kterých byla založena reforma měnového systému. Je popsán proces zdůvěryhodnění německé marky k zamezení inflace i organizace reformovaného finančního systému Říše. Taktéž se věnuje válečným reparacím a dalším dobovým souvislostem, jako je hospodářská krize z roku 1929. V závěru se autor krátce věnuje dobovému stavu německé měnové politiky.

(Bláha Jan)

Kompletní analýza primárního sektoru českých zemí, Německa, Rakouska, Uherské a částečně Belgie. Srovnání se týká vývozu ze zejména zemědělských zemí, do těch, které již z větší části prošly procesem transformace, z agrární ekonomiky do ekonomiky převážně průmyslové. Na přesných datech je dobře vidět, jak se produkce primárního sektoru mění v reakci na růst sekundárního a terciálního sektoru...

Autor z pohledu hospodářského statistika rekapituluje data o železniční dopravě včetně nákladní dopravy, převážně z roku 1924. Porovnává je poté s obecnými statistickými údaji z Německa. Autor vyzdvihuje a dává za příklad činnost Německa a dává ho našim zemím za příklad.

(Řehová Vendula)

Odlišnost dvou pojišťovacích systémů v Německu a Rakousku můžeme znázornit na míře rozvinutosti (v Německu na vyšší úrovni) a stupni mravní kázně (u nás se „žije lépe“, ale kvetou zde hospody a jiný přepych). Vydání zákona o pensijním pojištění soukromých úředníků v Rakousku bylo spíše splátkou sociálně politického dluhu. Tento zákon byl vydán z několika důvodů, vyvolávajících dnes sociální otázky. Pro úředníky je charakteristická větší míra vzdělanosti (delší školní docházka), která je potřebná k výkonu zaměstnání. Opatření vdov a sirotků musí být vyšší ve srovnání s námezdními dělníky (školní docházka dětí bývá kratší a ženy jsou zvyklé na práci)...

Cílem tohoto článku je popis strukturu bankovní soustavy ve 30. letech v Říši. Text se  podrobně zabývá zejména veřejnými ústavy peněžními, konkrétně např. bankou Deutsche Golddiskontbank či Pruskou státní bankou, která opatřovala státu peníze. Ze soukromých bank se autor zaměřuje na pět berlínských velkobank. Náležitá část článku je věnována spořitelnám a zemským bankám. Z území Německa se autor zaměřuje rozbor družstevního peněžnictví. Kromě výše zmíněného autor stručně shrnuje činnost poštovních spořitelen a upadající význam bankéřů.

(Gawthorpe Kateřina)

Článek pojednává o vytvoření celní unie mezi Rakousko-Uherskem a Německem. Autor se zaobírá politikami uplatňovanými na území obou států, celními uniemi, které se vyskytovaly v Evropě v 19. století, zámořskými koloniemi a názory ekonomů a myslitelů na tuto problematiku. Z nejdůležitějších bychom mohli zmínit Spiethoffa, Eulenburga, Liszta, či Schmollera.

(Charvátová Kristýna)

Autor opisuje v článku cenový vývoj Anglicka, Nemecka, Francúzka, USA, ČSR a Japonska v rokoch 1920 až 1936. Predpokladá, že naďalej potrvá vzostupný cenový pohyb.

(Vyoral Martin)

Valutní dumping je v krátkém úvodu představen jako specifická forma dumpingu. Lze jej nejjednodušeji popsat jako jev, ke kterému může docházet při disparitě domácích a mezinárodních cen. Valutního dumpingu se pak podle autora článku dopouští ten, který vyváží za ceny vyšší než domácí, ale nižší než mezinárodní. Průběžně s prezentací teoretického fundamentu je probírána otázka poválečného vývoje Německa, jehož aktivity na poli mezinárodního obchodu do značné míry spadaly do vyložené definice valutního dumpingu. Nezanedbatelný vliv na to měla mj. probíhající hyperinflace, která je též zmíněna jako jeden z hybných faktorů.   

(Olekšák Petr)

Článek popisuje nárůst státních zásahů do hospodářství ve 20. a 30. letech
20. století a poskytuje stručný přehled o zákonodárství významnějších zemí světa, které umožňuje tyto zásahy. Autor se zaměřuje především na zásahy
do průmyslové výroby a organizace průmyslové výroby, nicméně lze zde nalézt i zmínky o zásazích do zemědělství...

Článek seznamuje čtenáře s přednáškami Karla Büchera o ženské problematice. Ženská otázka se dá rozdělit na dvě podotázky: 1. Ochrany- legislativní rámec, jiné vnitropodnikové standardy pro ženy, snaha přizpůsobit práci ženě, 2. Rozšíření výdělkových oborů ženiných- snaha přizpůsobit danou práci ženě. Dílo provází čtenáře od vrcholného středověku, přes novověk až po tehdejší současnost. Jsou popsána všechna úskalí, se kterými se mohly tehdejší ženy potýkat, např. postoj cechů, demografická situace aj. Je doplněno statistickými údaji z relevantních zdrojů, které autor uvádí.

(Drábek Jakub)