SEZNAM klíčových slov

Článek se zabývá vztahem mezi zlatem a statky. Snaží se vysvětlit, jak ceny statků jsou vázány na cenu zlata, využívá k tomu studii provedenou ve dvacátých letech v Anglii a svá tvrzení dokládá na datech z let 1925-1933.

(Barczi Šimon)

V tomto článku je autorem rozebírán smysl a účel konjunkturního zpravodajství, zejména je zdůrazněna velká důležitost jeho pochopení od čtenáře. Uhlig popisuje, že konjunkturní zpravodajství vychází k indexu výroby, který je ale neúplný a nedává tak přesný stav, ve které fázi krise se podniky nacházejí. V závěru čtenářům prostřednictvím grafu ukazuje na zpoždění skutečného cyklu oproti cyklu indexu výroby a předkládá čtenáři v bodech vodítka pro správné pochopení konjunkturního šetření.

(Šimek David)

V tomto textu autor dává do souvislosti hospodářský cyklus, konkrétně fázi konjunktury a krise, s daňovou politikou. V úvodu popisuje dopady fází cyklu na daňovou základnu a předkládá ideu hospodaření státu nikoliv z roku na rok, ale podle fází hospodářského cyklu, tak jak to dělá podnik. Za příklad udává Německo, které podobnou daňovou politiku praktikovalo za období krise a ukazuje, že jeho cesta byla správná. V závěru je na několika statistikách a grafech porovnán konjunkturní průběh příjmů z veřejných dávek v Německu a u nás.

(Šimek David)

Autor v tomto článku rozebírá příčiny světové krize a možnosti obnovy světového hospodářství. Popisuje stanoviska jednotlivých států bojujících proti krizi pomocí reflační politiky, zachování zlatého standardu či stability měn a devizových kontrol. Rozebírá účinky jednotlivých opatření, jejich výhody a nevýhody, popřípadě důsledky.

(Silvarová Lenka)

Autor v této stati popisuje důvody krize a snaží se ukázat cestu z deprese. Upozorňuje čtenáře, že návrat do konjunktury bude dlouhý a bolestivý. Zároveň nabízí několik ekonomických teorií o původu hospodářské krize včetně malthusiánské teorie podspotřeby, největší část ovšem věnuje vysvětlení od  F.A. Hayeka. Autor nabízí liberální pohled a kritizuje obchodní ochranářství, které dle jeho názoru pouze krizi uměle prodlužuje. Autor zároveň nabízí možné cesty z krize a datové podklady o vývoji československého hospodářství v letech 1927-1934.

(Barczi Šimon)

Jednou z příčin krize je podle autora nestálá cena zlata. V článku jsou vymezeny pojmy finanční a reálný kapitál, přičemž finanční kapitál musí být podložen reálným (prací). Pokud tomu tak není, není finanční kapitál dostatečně podložen zlatem a důsledkem je krize.

(Voleman Jakub)

Autor článku prezentuje a komentuje myšlenky J. M. Keynese. V kontextu světové krize se autor zabývá Keynesovými názory na téma sterilního šetření peněz a produktivního investování, možného rozšíření pravomocí cedulových bank ovlivňovat úrokovou míru a vlivu inflace a deflace na investice. V závěru se staví kriticky k vysokým úrokům vkladatelů, které byly podle autora neoprávněné, jelikož vkladatelé nemuseli vkládat peníze na delší období a zároveň je to odrazovalo od přímého investování.

(Sefzig Petr)

Autor v této stati popisuje teorii úroku, co všechno úrok ovlivňuje a jak je determinována jeho výše. Zároveň popisuje, jak úroková míra působí v dobách krize a jak je tvořen kapitál. Poslední část stati popisuje zánik kapitálu v depresi.

(Barczi Šimon)