SEZNAM klíčových slov

BRÁF, Albín. O mém blouznění vědeckém. In Albín Bráf Život a dílo. Díl III. Josef Gruber, Cyril Horáček (ed.), Praha: Vesmír, 1923, s. 221-225.
Bráf v článku nastiňuje, podle něho, správnou formu učitele a povzbuzuje člověka k průkopnictví a studování a rozšiřování nového. Dále popisuje vlastní začátky v oblasti metodologické vědy a učení. Snaží se ukázat, že za poznáním něčeho nového často stojí náročná cesta a že i on ji musel absolvovat. 

Lukas Jan


BRÁF, Albín. Dva staré návrhy na odklizení dluhů pozemkových. In Albín Bráf Život a dílo. Díl III. Josef Gruber, Cyril Horáček (ed.), Praha: Vesmír, 1923, s...

Autor v této stati popisuje důvody krize a snaží se ukázat cestu z deprese. Upozorňuje čtenáře, že návrat do konjunktury bude dlouhý a bolestivý. Zároveň nabízí několik ekonomických teorií o původu hospodářské krize včetně malthusiánské teorie podspotřeby, největší část ovšem věnuje vysvětlení od  F.A. Hayeka. Autor nabízí liberální pohled a kritizuje obchodní ochranářství, které dle jeho názoru pouze krizi uměle prodlužuje. Autor zároveň nabízí možné cesty z krize a datové podklady o vývoji československého hospodářství v letech 1927-1934.

(Barczi Šimon)

Článek kriticky reaguje na zavedení německých cel. Autor uvažuje tři důvody k jejich zavedení. Prvním je snaha státu o zvýšení svého důchodu. Druhým je teorie obchodní bilance, kterou považuje autor za zcela nesmyslnou, což demonstruje na praktických příkladech. Posledním důvodem je žebrácký duch výrobců, kteří od státu požadují ochranu před zahraniční konkurencí. Autor hodnotí ekonomické důsledky zavedení cel a považuje je za škodlivé zejména pro samotné Německo. Český národ považuje za národ spotřebitelů a vyzývá jej k podnikatelské aktivitě, neboť právě její nedostatečnost označuje za kořen všeho zla.

(Mudra Martin)

V úvodu textu autor specifikuje region střední Evropy, přičemž bere v potaz jak hledisko hospodářské, tak i politické. V další kapitole se zabývá otázkami platebního styku, hlavní kritiku cílí na vázanost plateb a odúčtovací smlouvy mezi jednotlivými státy. Mezi prostředky nápravy tohoto stavu řadí snahu o zvýšení dovozu ze států s pasivní obchodní bilancí a různé formy úvěrů. Popisuje otázky organizační, kritizuje převážně situaci na Dunaji, který je nevhodný pro plavby v noci a v určitých místech i nebezpečný lodní dopravě...

Tato publikace popisuje poválečný stav Evropy, přičemž jako nejvýstižnější charakteristiku užívá slovo nestálost. Autor se jednoznačně staví proti ochranářství a požaduje opatrné a postupné snižování cel. Dále nám publikace nabízí hospodářskou charakteristiku jednotlivých zemí střední Evropy. Autor vychází hlavně z usnesení Mezinárodní obchodní komory.

(Tišl Zdeněk)