SEZNAM klíčových slov

Autor se v knize snaží vysvětlit, co jsou banky, jaké jsou jejich funkce, jaké druhy bank existují a čím se navzájem liší. Popisuje původ a historický vývoj bankovnictví již od dob před naším letopočtem. Zdůrazňuje, jak důležitou funkci hrají banky v hospodářském životě. V knize se mimo jiné hovoří také o vnitřní organizaci bank, likviditě, o jistotě bank (jak lze jistotu zvýšit a minimalizovat tím riziko, které by otřáslo celým hospodářstvím) nebo jakým způsobem a proč jsou banky slučovány ve větší celky. Část knihy je věnována úvěrům, kde jsou podrobně rozepsány jednotlivé druhy úvěrů a jejich funkce.

(Trnovská Zuzana)

Kniha se široce zabývá tematikou cenných papírů. Autor se věnuje jejich vzniku, dělení, cirkulaci a obchodu s nimi.

(Kopřivová Jitka)

Kniha popisuje různé systémy řízení státu. Nejprve se zabývá Ideálním socialistickým systémem, popisuje jeho základní rysy a systém fungování (nepoužívá peníze, pouze naturální směnu). Na závěr této kapitoly se autor zmiňuje i o systému mezinárodní směny. V další kapitole je představen Socialistický systém s měnou peněžní (jsou zavedeny peníze, které vydává stát; vzniká vnitřní měna a tím i soukromý majetek a dědictví). Třetí kapitola je věnována Ideálnímu systému soukromokapitalistickému, v němž je vymezena moc a činnost státu na nejmenší míru (stát má za úkol udržovat pořádek a bezpečnost; výroba a směna se řídí soukromoprávními zásadami)...

Autor pojednává na začátku o teorii peněžního trhu a tuto teorii pak dokazuje na praktických příkladech. Zabývá se zde pojmy jako úrok, devizy, oběh bankovek, rozlišuje trh na trh kapitálový a trh s penězi v užším slova smyslu. Ve své přednášce také uvádí několik tabulek s faktickými údaji z Národní banky, zobrazující například úrokové sazby, obraty v clearingu, vklady u spořitelen, a to vše v letech 1927-1929.

(Pavelková Soňa)

V úvodu článku se autor zmiňuje o aktuální situaci, co se týče úrokové míry v daném období a zabývá se jednotlivými příčinami a jejich důsledky. Dále se v článku setkáváme se statistickým výkazem úrokové míry u dluhů (zapsaných) z roku 1881, který je doplněn popisem a komentářem ohledně možných příčin dané situace. Autor uvádí tabulku s výpočty úrokové míry u dluhů nově zapsaných v jednotlivých letech (1879, 1885, 1890) s následným důkladným rozborem těchto údajů. V další tabulce je poté uveden i přepočet vzhledem k celkovému dluhu opět s náležitým rozborem.
V druhé části článku se autor věnuje úrokové míře z pohledu bankovnictví...

Kniha se detailně zabývá tématikou cenných papírů. Autor se věnuje významu a cirkulaci cenných papírů, popisuje burzovní a bankovní obchody s cennými papíry. Rovněž poskytuje přehled o cenných papírech v době Rakouska-Uherska, jejich princip, druhy a použití. Vše názorně ukazuje na tematických příkladech.

(Silvarová Lenka)

Autor článku prezentuje a komentuje myšlenky J. M. Keynese. V kontextu světové krize se autor zabývá Keynesovými názory na téma sterilního šetření peněz a produktivního investování, možného rozšíření pravomocí cedulových bank ovlivňovat úrokovou míru a vlivu inflace a deflace na investice. V závěru se staví kriticky k vysokým úrokům vkladatelů, které byly podle autora neoprávněné, jelikož vkladatelé nemuseli vkládat peníze na delší období a zároveň je to odrazovalo od přímého investování.

(Sefzig Petr)

Tato kniha obsahuje popis, vysvětlení a historický vývoj základních národohospodářských témat. Snaží se zde vysvětlit pojem národní hospodářství, co vše pod něj spadá a čím je charakterizováno. Pojednává dále vcelku detailně o lidských potřebách, jejich ukojování a tématech s tím spojených.

(Klement Josef)

Článek se věnuje převážně matematickému dokázání a grafickému znázornění pojmů, zmíněných v názvu. Dále popisuje průběh hospodářských cyklů ve spojitosti s výší úroku, pohybem národního důchodu a změnou produktivity kapitálu. Nezaměstnanost autor nevidí jako důsledek deprese, nýbrž jako její příčinu.

(Skrbek Ondřej)

Tento text vznikl k příležitosti 650. výročí úmrtí Tomáše Akvinského. Autor nejprve představuje vztah církve k národnímu hospodářství. V druhé části se věnuje národohospodářským názorům Tomáše Akvinského, především jeho teorii o hodnotě a učení o úroku. Zmiňuje ale i jeho názory na práci a otroctví nebo na to, co jsou peníze a obchod.

(Sedlická Monika)