Kniha se blíže zaměřuje na charakteristiku jednotlivých cenných papírů, především akcií, směnek a obligací. Obsahuje velké množství údajů, zvláště číselných. Autor popisuje burzovní a bankovní obchody s cennými papíry v různých zemích Evropy a celou kapitolu věnuje veřejným a státním dluhopisům v Rakousku-Uhersku v 19. století. Kniha ve své době mohla fungovat jako učebnice, neboť v závěru knihy autor uvádí praktické početní příklady, na kterých názorně aplikuje vysvětlovanou teorii.
Některá výše uvedená klíčová slova anglického původu, se používají dodnes. Zejména lombardní úvěr, šek, warranty. Autor ve své knize uvádí mnoho výrazů a pojmů platných i v současné době, nicméně najdeme zde i výrazy typické pro tehdejší dobu. Například a vista, promessy.
Čtivost knihy je zhoršená. V textu se lze ztratit jednak proto, že kniha obsahuje velké množství údajů a jednak pro odlišnosti od soudobé češtiny. Nicméně je přehledně strukturovaná.
1) Hospodářský a obchodní význam cenných papírů a úprava jejich cirkulace
V této kapitole se autor zabývá dělením cenných papírů na:
a) částečné dluhopisy – splatitelné dluhopisy
· kupony = k částečnému dluhopisu je přidán arch poukázek; každá poukázka je opatřena datem lhůty, ve kterých se úroky věřitelům vyplácí
· renty = státní dluhopisy, na které věřitelé dostávají pouze umluvený úrokový důchod
· loterní půjčky
b) podílné dluhopisy, akcie = práva akcionářů, povinnosti z držení akcie
· kmenové akcie
· prioritní akcie
c) obchodní papíry = papíry zprostředkovávající směny a obchodní úvěry
· checky, vkladní knížky, pokladniční poukázky, skladní listy, warranty, konosamenty
Je zde popsána úprava cenných papírů v zákoně, dále zákonné předpisy, oběh cenných papírů, promlčení cenného papíru a daňové výhody.
2) Burzovní obchody založené na cenných papírech
Zde se dovídáme informace o peněžní burze, její organizaci a vedení, o procesu uzavírání burzovních obchodů a o účincích arbitráže. Dělí burzovní obchody na obchody efektivní a obchody lhůtní.
3) Bankovní obchody založené na cenných papírech
Autor popisuje všeobecně situaci bankovního obchodování s cennými papíry.
Banky přilákají klienty svou spolehlivostí a určitými materiálními výhodami. Výše úročení závisí na druzích akcií a době uzavření vkladů. Některé banky jsou pouze zřizovány pro zakladatelské obchody. Zakladatelská činnost bank se opírá o cenné papíry a spočívá ve zřízení akciové společnosti a odbytím akcií. Rovněž existují banky železniční, které poskytují železničním drahám potřebné úvěry, a banky průmyslové.
4) Rakousko-uherské cenné papíry
Zde autor uvádí přehled dluhů, které existovaly v době Rakouska-Uherska.
1. Veřejné dluhopisy:
b) Všeobecný státní dluh
c) Dluh království a zemí říšské rady zastoupených
d) Dluh zemí koruny uherské
e) Jiné veřejné půjčky
2. Všeobecný státní dluh
a) Sjednocená renta – úrok 4,2 %, všechny dřívější nezaplacené dluhy zanikly
b) Loterní půjčka z r. 1854 – úrok 4 %, po srážce daně 3,2 %, v roční lhůtě
c) Loterní půjčka z r. 1860 – úrok 4 %, placený ve dvou pololetních lhůtách
d) Loterní půjčka z r. 1864 – nezúročitelná
e) Zástavní listy státních statků – úrok 5 %, dluh rakouského úvěrního ústavu pozemkového
3. Dluh království a zemí v říšské radě
- státní dluh má dvojí původ: na krytí rozpočtových schodků a přejímání soukromých drah do státního vlastnictví,
- finančním zákonem z roku 1897 byla utvořena nová kategorie státních dluhů:
a) rakouská stálá renta 4%
b) korunová 4% renta
c) státní železniční dluhopisy
d) železniční akcie, překolkované ve státní dluhopisy
e) železniční priority od státu
f) loterní půjčka 5 % pro upravení Dunaje
g) investiční renta 3,5 %
4. Dluh zemí koruny české
- uherský státní dluh má podobný původ jako rakouský, a proto se vyskytují stejné typy a formy
- železniční dluhy uherské jsou svedeny buď v jediný větší státní dluh, nebo stát platí společnostem stálou roční rentu
a) uherská stálá renta
b) uherská korunová renta 4%
c) uherské půjčky železniční
d) dluh 4,5 % na výkup práva výčepního z r. 1890
e) uherská prémiová půjčka z r. 1870
f) loterní půjčka 4% na upravení Tisy a znovu vystavění Szegedinu
g) uherská vyvazovací půjčka 4% z r. 1889
- po státních a veřejných dluhopisech zaujímají pozici obligace prioritních drah a bankovní obligace
Banky vídeňské: největší ústavy v monarchii
1. Rakousko-uherská banka
2. Úvěrní (kreditní) ústav pro obchod a průmysl
3. Rakouský všeobecný ústav pro úvěr pozemkový
4. Banka pro země rakouské
5. Bankovní jednota vídeňská
6. Anglo-rakouská banka
7. Uniobanka
8. Dolnorakouská eskomptní společnost
9. Depositní banka
Pražské bankovní akcie:
1. Česká ecsomptní banka
2. Česká banka Union
3. Živnostenská banka pro Čechy a Moravu
4. Hospodářská úvěrní banka
- Výpočty o cenných papírech
Co se týče kurzovního lístku, jsou v něm udávány kurzy trojího druhu:
- kurz nejnižší
- kurz nejvyšší
- kurz závěreční – ceny ustálené před uzavřením burzy
Uváděny jsou ceny dvojího druhu:
- „peníze“ – nižší cena
- „zboží“ – vyšší cena
Tyto ceny jsou nejdůležitější a úřední, které se v bankovním obchodě uznávají.
Cena papíru:
- při částečných dluhopisech – cena za 100 zlatých nominálních
- cena akcií vesměs za kus
Daň se platí z každé „burzovní uzavírky“.
Základní splatnost směnek je „a vista“ – při udávané ceně jsou směnky splatné po vidění
v různých zemích odlišná: v Paříži, v Londýně, v Berlíně, ve Frankfurtu, v Hamburku