SEZNAM klíčových slov

Autor se v článku zaměřuje na porovnání reálných dělnických mezd v období prvních dvou pětiletek s předválečným rokem 1913. V letech 1917 – 1921 v období tzv. vojenského komunismu došlo k velkému poklesu průmyslové i zemědělské výroby, rozvratu peněžní soustavy a k naturalizování směny. Východiskem svízelné dělnické situace se podle Lenina měla stát nová hospodářská politika NEP. Ačkoli uplatnění NEPu znamenalo růst zemědělské i průmyslové výroby a zároveň i reálných mezd, až do začátku první pětiletky v roce 1928 byla reálná mzda dělníka na nižší úrovni než v předválečném období...

Autor v tomto článku rozebírá příčiny světové krize a možnosti obnovy světového hospodářství. Popisuje stanoviska jednotlivých států bojujících proti krizi pomocí reflační politiky, zachování zlatého standardu či stability měn a devizových kontrol. Rozebírá účinky jednotlivých opatření, jejich výhody a nevýhody, popřípadě důsledky.

(Silvarová Lenka)

Kniha se zabývá veškerými doposud známými peněžními teoriemi: kvantitativní teorie, metalistickou  teorií , důchodovou teorií a úvěrovou teorií. Na závěr definuje teorii svoji: „hodnotová teorie peněz“.

(Havlínová Nikola)

Text je kritikou recense Dr. Vilibalda Mildschuha: „Conséquences de la modification du régime monétaire tchécoslovaque du 17 février 1934“, která se zabývá účinky československé devalvace na hospodářství Československa.
Kritika je rozdělena na tři části. První část se popisuje účinky na ceny, druhá část účinky na vývoz a třetí část účinky na nezaměstnanost. Autor tohoto článku kritizuje Dr. Vilibalda Mildschuha, že jeho posudek vyznívá neoprávněně nepříznivě, poněvadž je založen pouze na povšechných tvrzeních a na nesystematicky studovaných statistikách...

Kniha se zabývá cenovou stabilizací, která není základním nosným problémem. Nosným problémem je konjunkturální teorie, ale není správné se pouštět do hledání správné konjunkturální teorie, protože ekonomie jako věda má být vědou pasivní, má pouze dané jevy pozorovat a popisovat.

(Havlínová Nikola)

Tématem je vývoj cen jednotlivých komodit v uplynulých deseti až patnácti letech. Je popsán pohyb cen cukru, bavlny, vlny, kaučuku, mědi, cínu a petroleje a je na nich demonstrován vzestup cenové hladiny. Stejný postup je použit i k analýze Československa, které zhruba kopíruje celosvětový vývoj. Autor analyzuje podrobněji i dílčí indexy u průmyslového zboží, potravin, stavebních nákladů či nerostů. Inflaci připisuje jednak mezinárodním tlakům, tak i devalvaci a růstu poptávky po zbraních. Nakonec se zabývá zlatem, jehož ceny jsou dle něj ovlivněny mezinárodním politickým vývojem...