SEZNAM klíčových slov

Článek se zabývá vztahem mezi zlatem a statky. Snaží se vysvětlit, jak ceny statků jsou vázány na cenu zlata, využívá k tomu studii provedenou ve dvacátých letech v Anglii a svá tvrzení dokládá na datech z let 1925-1933.

(Barczi Šimon)

Jednou z příčin krize je podle autora nestálá cena zlata. V článku jsou vymezeny pojmy finanční a reálný kapitál, přičemž finanční kapitál musí být podložen reálným (prací). Pokud tomu tak není, není finanční kapitál dostatečně podložen zlatem a důsledkem je krize.

(Voleman Jakub)

Článek se vztahuje ke zlatému standardu, respektive rozebírá vlivy mezistátních a mezibankovních transakcí se zlatem, a to hlavně na devizové kurzy a platební bilanci.

(Vlček Martin)

Článek se věnuje americkému Rooseveltovu návrhu zákona o stříbře, který ukládá měnové správě povinnost nechávat čtvrtinu kovové rezervy ve stříbře. Stříbro má sloužit k vyrovnání případné pasivní platební bilance. Nicméně stříbro není směnným platidlem ve všech zemích tak jako zlato, a proto by muselo nejdříve být na trhu za zlato vyměněno. Objem zlata v USA je ale veliký, tzn., že schodky bilance by byl schopen dostatečně uhradit. Pouze kdyby tomu tak nebylo a země by neměla dostatek pohledávek v cizině, které by vytvořily devizovou rezervu, bylo by užitečné udělat měnovou rezervu ve stříbře...

Článek se zabývá zkoumáním publikace Společnosti národů popisující detailní změny ve struktuře platební bilance 32 států včetně USA, Velké Británie a Japonska v letech 1931 a 1932. Základní položkou je hodnota zahraničního obchodu, zkoumá jeho pokles v posledních letech a důvody, které k tomu mohly vést. Zabývá se i změnou struktury zahraničního
obchodu – přelivem z bilaterálního na triangulární obchod, dále funkcí položky zlato na účtech platebních bilancí států a zmiňuje přesun krátkodobých úvěrů na dlouhodobé.

(Vokurková Lucie)

Jak již název napovídá, autor se ve svém článku zabývá stabilizací československé měny v době poválečné. Poukazuje na nedostatečný zájem politiků i veřejnosti o tuto problematiku. Dále se zabývá otázkou, jak měnu stabilizovat, přičemž dochází k tomu, že jedinou možností je určení směnitelnosti bankovek za zlato.

(Doležalová Alena)

Jak již název napovídá, autor se ve svém článku zabývá stabilizací československé měny v době poválečné. Poukazuje na nedostatečný zájem politiků i veřejnosti o tuto problematiku. Dále se zabývá otázkou, jak měnu stabilizovat, přičemž dochází k tomu, že jedinou možností je určení směnitelnosti bankovek za zlato.

(Doležalová Alena)

Tématem je vývoj cen jednotlivých komodit v uplynulých deseti až patnácti letech. Je popsán pohyb cen cukru, bavlny, vlny, kaučuku, mědi, cínu a petroleje a je na nich demonstrován vzestup cenové hladiny. Stejný postup je použit i k analýze Československa, které zhruba kopíruje celosvětový vývoj. Autor analyzuje podrobněji i dílčí indexy u průmyslového zboží, potravin, stavebních nákladů či nerostů. Inflaci připisuje jednak mezinárodním tlakům, tak i devalvaci a růstu poptávky po zbraních. Nakonec se zabývá zlatem, jehož ceny jsou dle něj ovlivněny mezinárodním politickým vývojem...

Kaizl se ve svém článku zaobírá dobýváním zlata a stříbra a vzájemným poměrem těchto vytěžených surovin v průběhu 19. století. Zlata bylo v roce 1885 vytěženo kolem 150 tisíc kilogramů a jen za pouhých deset let se množství zvýšilo o polovinu. Největší zásluhu na těžbě zlata měly státy Ameriky, Afriky a Austrálie. Co se týče stříbra, tak množství vytěženého stříbra v roce 1894 činilo bezmála 5000 tun, což je asi desetkrát více než tomu bylo ve dvacátých letech 19. století. Ve čtyřicátých letech připadl jeden kilogram zlata na více než 30 kilogramů vyrobeného stříbra, v roce 1894 už to bylo jen 1:19 kilogramům stříbra, což byl účinek Jižní Afriky.

(Zámečník David)