Celní a platební jednota Čech a Moravy s Německou Říší, In: Obzor národohospodářský XLV. (1940)

Klimecký, Vladimír

Celní zapojení je jedním z nejvíce zmiňovaných témat Národohospodářského obzoru roku 1940. K 1. 10. 1940 bylo vyhlášeno připojení celního území Protektorátu k Říši a došlo tak k utvoření jediného celního prostoru s volným peněžním stykem a zrušenými devizovými hranicemi. Autor chápe celní unii jako propojení dvou států ve spojitou nádobu a zároveň zmiňuje nutnost postupného vyrovnávání hladin v obou zemích. Přizpůsobování se především týká úrokových sazeb a jejich úprav podle sazby v Německu. Pokud by hladiny nebyly vyrovnány, docházelo by podle Klimeckého k přesunům kapitálu...

Ceny a zlato, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Klimecký, Vladimír

Článek se zabývá vztahem mezi zlatem a statky. Snaží se vysvětlit, jak ceny statků jsou vázány na cenu zlata, využívá k tomu studii provedenou ve dvacátých letech v Anglii a svá tvrzení dokládá na datech z let 1925-1933.

(Barczi Šimon)

Daňová bilance za rok 1935, In: Obzor národohospodářský XLI. (1936)

Klimecký, Vladimír

V tomto článku se autor zabývá daňovou bilancí za rok 1935. V úvodu je zrekapitulována bilance za prosinec 1935 a následně je autorem poukázáno na nejednotnost finanční správy při sestavování výkazu a s tím související složitost sestavení celkových výnosů veřejných dávek; ty jsou následně autorem v tabulkovém přehledu sumarizovány. V závěru článku jsou porovnávány předpokládané příjmy a výdaje za rok 1935 se skutečnými.

(Šimek David)

Daňová politika a konjunktura, In: Obzor národohospodářský XLI. (1936)

Klimecký, Vladimír

V tomto textu autor dává do souvislosti hospodářský cyklus, konkrétně fázi konjunktury a krise, s daňovou politikou. V úvodu popisuje dopady fází cyklu na daňovou základnu a předkládá ideu hospodaření státu nikoliv z roku na rok, ale podle fází hospodářského cyklu, tak jak to dělá podnik. Za příklad udává Německo, které podobnou daňovou politiku praktikovalo za období krise a ukazuje, že jeho cesta byla správná. V závěru je na několika statistikách a grafech porovnán konjunkturní průběh příjmů z veřejných dávek v Německu a u nás.

(Šimek David)

Devaluace, In: Obzor národohospodářský XLI. (1936)

Klimecký, Vladimír

Tento text je zaměřen na dopad zrušení zlaté měny v Anglii napříč Evropou, konkrétně pak na davalvaci a na to, jak museli být v jednotlivých zemích zmenšovány poměry zlata v mincích a devalvovány jednotlivé vzájemné kurzy měn. V dalších částech jsou rozebrány devalvační účinky, jejich dopad na mezinárodní obchod a vývoj cenové politiky jednotlivých zemích po devalvaci samotné.

(Šimek David)

Finanční hospodářství státu v letech 1937-38, In: Obzor národohospodářský XLIII. (1938)

Klimecký, Vladimír

Autor se ve článku věnuje závěrečnému účtu za rok 1937, hospodářství v roce 1938 a vyhlídkám na rozpočet v roce 1939. Zatímco rok 1936 skončil dosud největším rozpočtovým schodkem, jaký kdy Československá republika měla, rok 1937 znamenal pokles celkové velikosti schodku, co se však bilance týče, došlo ke zvýšení celkových výdajů následkem mimořádných událostí, daňového zatížení a zadlužení státu. Pokladní hospodářství na rozpočet zaznamenává v roce 1937 nejlepší výsledek od konjunktury v letech 1927/29, který ukazuje, jak příznivý mohl být vývoj československého hospodářství nebýt mimořádných potřeb, které přinesla politická krize...

Hospodářství českých zemí, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Článek Hospodářství českých zemí je věnován změnám ve vývoji jednotlivých sektorů ekonomiky od vyhlášení Protektorátu. Hlavními tématy jsou: výroba, trh práce, doprava a zahraniční obchod. Od roku 1939 došlo ve výrobě podle Klimeckého k velkým změnám, především v oblasti stavebního ruchu, kdy produkce přestala stíhat pokrývat zvýšenou poptávku, jak domácí, tak zahraniční. Tento nárůst je tak silný, že dochází k nedostatku surovin a energií. Jako pozitivní důsledek rychlého rozvoje průmyslu Klimecký zmiňuje zvýšení zaměstnanosti dělnictva a mizící zásobu pracovní síly...

Naše další hospodářská a sociální politika, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Článek popisuje hospodářskou situaci v Československu po roce 1938 a je rozdělen do několika podkapitol v nichž jsou popsány hospodářsko-politické vztahy k našim sousedům a hospodářsko-sociální složení obyvatelstva. Dále rozebírá vývoj mezinárodního obchodu a národního průmyslu, při jehož rekonstrukci bude Československo jakožto země kapitálově chudá záviset na úvěrech ze zahraničí. Na závěr článku autor nastiňuje jeden ze zdrojů hospodářských problémů a to ten, že Podkarpatská Rus a Slovensko jsou země spíše zemědělsky založené a kapitálově mnohem chudší a jejich pomalý rozvoj může brzdit ...

Naše peněžnictví, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Autor se v tomto článku zabývá československým peněžnictvím v rozmezí let 1929 a 1938. Na začátku článku se nachází hodnocení schopnosti Českých zemí vypořádat se s úvěrovou a později hospodářskou krizí z roku 1929. Dále autor zaznamenává vliv následné světové krize a dosažení nejhlubšího poklesu indexu průmyslové výrovu roku 1933 na československé peněžnictví. V dalších letech článek popisuje zlepšování průmyslové výroby stejně jako peněžnictví a odolnost československého peněžnictví navzdory krize bursy, která nastala v roce 1938...

Nové Česko-Slovensko, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Článek se snaží objasnit situaci, která nastala po 2. listopadu 1938, a vytyčuje zásady příští hospodářské a sociální politiky. Článek pojednává o zeměpisných změnách, změnách v národohospodářském složení, zemědělství, průmyslu, bankovnictví a pojišťovnictví; dále se zabývá dopady na dopravní politiku.
Publikace obsahuje přehledné tabulky a některé důležité změny jsou zakresleny i na mapách.

(Kopřivová Petra, Uhlířová Petra)

Obilní monopol, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Klimecký, Vladimír

Článek se zabývá tematikou zavedení obilního monopolu v Čechách v roce 1934. Monopolní hospodářství je podle vládního nařízení zavedeno na tři roky, do konce června 1937. Toto monopolní hospodářství se vztahuje na pšenici, žito, ječmen, oves a kukuřici. Vzhledem k událostem v dobách hospodářské krize, byla cenová a výrobní politika v Čechách vedena k soběstačnosti. Změnila se struktura vývozu a dovozu, díky nižší spotřebě a platební neschopnosti v zahraničí se snížila produkce ječmene, cukru a chmele. Namísto těchto plodin, u kterých došlo k poklesu produkce, byla volná půda věnována na výrobu plodin, které byly dřív dováženy, konkrétně pšenice...

Průmysly zušlechťující, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Článek pojednává o změnách v průmyslových odvětvích v Československu, které nastaly po ustanovení nových státních hranic. Autor popisuje vývoj zaměstnanosti napříč jednotlivými odvětvími od hudebního, hračkářského, sklářského, papírnického a soustružnického průmyslu přes grafický, kožařský, oděvnický až po odvětví zabývající se zpracováním kovů, kamene nebo zemin či výrobny textilních strojů.  Dále uvádí, že 3/4 vývozu tvoří hotové výrobky, z nichž je většina právě ze zušlechťujícího průmyslu, tedy průmyslu poskytujícím výrobkům přidanou hodnotu, které akumulují aktiva na splácení dluhů z dovozu...

Státní finance v letech 1935-37, In: Obzor národohospodářský XLI. (1936)

Klimecký, Vladimír

Vladimír Klimecký čtenářům v tomto textu poskytuje zevrubný pohled na státní finance v letech 1935 až 1937, které se ani v tomto období nepodařilo uvést do skutečné rovnováhy. V úvodu se zabývá hospodářstvím státní pokladny, následně rozpočty za jednotlivé roky, hospodářstvím státní správy a státním dluhem. V závěru nastiňuje, jakým směrem by se státní finance měly ubírat do dalších let a poukazuje na některé změny, které by bylo potřeba provést k dosažení lepších čísel.

(Šimek David)

Zemědělská složka hospodářství, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Článek rozebírá zemědělskou situaci v Československu, která nastala po novém ustanovení státních hranic, kdy  ubyla 1/3 celkové rozlohy státu. V článku jsou porovnávány odhady Českého statistického úřadu, Ústředního svazu Československých průmyslníků a odhad doktora Mayera ze svazu statkářů. Z největší části ubylo luk, pastvin a orné půdy. Autor popisuje změnu v počtu zemědělských závodů. Dále je mapována situace v živočišné výrobě, lesnictví, rybářství, také situace ohledně brambor, cukru a dalších zemědělských plodin, konkrétně kukuřice, žita, pšenice a ovsa.

(Feuri...