Naše další hospodářská a sociální politika
Autor:
|
Klimecký, Vladimír
|
Typ:
|
článek
|
Klíčová slova:
|
Československo, Hospodářská situace, hospodářské poměry, hospodářské vztahy, kapitál, obchodní bilance, Podkarpatská Rus, průmysl, Slovensko
|
Bibliografický záznam:
|
KLIMECKÝ, Vladimír. Naše další hospodářská a sociální politika. Obzor národohospodářský XLIV. (1939). Praha:Pražská akciová tiskárna. 1939, roč. XLIV, s. s. 101─105. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
Nakladatel:
|
Pražská akciová tiskárna
|
Rok:
|
1939
|
Ročník:
|
XLIV
|
Rozsah stran:
|
s. 101─105
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Článek popisuje hospodářskou situaci v Československu po roce 1938 a je rozdělen do několika podkapitol v nichž jsou popsány hospodářsko-politické vztahy k našim sousedům a hospodářsko-sociální složení obyvatelstva. Dále rozebírá vývoj mezinárodního obchodu a národního průmyslu, při jehož rekonstrukci bude Československo jakožto země kapitálově chudá záviset na úvěrech ze zahraničí. Na závěr článku autor nastiňuje jeden ze zdrojů hospodářských problémů a to ten, že Podkarpatská Rus a Slovensko jsou země spíše zemědělsky založené a kapitálově mnohem chudší a jejich pomalý rozvoj může brzdit hospodářský rozvoj v Čechách.
(Feurich Marek)
Hodnocení:
Článek popisuje hospodářskou situaci v České republice po roce 1938 a je rozdělen do sedmi podkapitol. První s názvem Hospodářsko-politické vztahy k našim sousedům popisuje, že tyto vztahy nejsou ještě plně vyjasněny a záleží tedy na budoucí úpravě. V druhé podkapitole Hospodářsko-sociální složení obyvatelstva jsou předloženy informace o tom, že rozložení zůstává stejné jako dříve, 1/4 obyvatelstva se zabývá zemědělstvím. Je nutné zabránit odlivu lidí z venkova do měst od zemědělských profesí k jiným a bylo tak možné udržet samozásobitelskou úroveň státu. To však nesmí být na úkor ostatních hospodářských odvětví. Další kapitola s názvem Československo zůstalo státem s rozsáhlým průmyslem se zabývá tím, že průmysl celkově poklesl ve stejném poměru jako poklesl počet obyvatelstva, ale napříč odvětvími už se poklesy různí. Naším úkolem nyní je se vhodnou politikou postarat o jeho zdravý rozmach. Čtvrtá část Československo zůstává a musí zůstat státem vývozním popisuje, že jedině aktivní platební bilance nám může zajistit domácí hospodářskou rovnováhu. V páté podkapitole Budování našeho hospodářství autor uvádí, že bychom měli prozkoumat jednotlivá odvětví, porovnat jejich spotřební a výrobní kapacitu a dle toho investovat do jejich dalšího rozvoje. Podkapitola 6 Otázka kapitálová popisuje naši zemi jako kapitálově chudou, proto při rekonstrukci průmyslu bude záviset na tom zda dokážeme získat úvěr ze zahraničí. Poslední podkapitola článku Československo je dnes státem spolkovým nastiňuje jeden ze zdrojů hospodářských problémů a to ten, že Podkarpatská Rus a Slovensko jsou země spíše zemědělsky založené a kapitálově mnohem chudší a jejich pomalý rozvoj může brzdit hospodářský rozvoj v Čechách.
(Feurich Marek)