Průmysly zušlechťující
Abstrakt:
Článek pojednává o změnách v průmyslových odvětvích v Československu, které nastaly po ustanovení nových státních hranic. Autor popisuje vývoj zaměstnanosti napříč jednotlivými odvětvími od hudebního, hračkářského, sklářského, papírnického a soustružnického průmyslu přes grafický, kožařský, oděvnický až po odvětví zabývající se zpracováním kovů, kamene nebo zemin či výrobny textilních strojů. Dále uvádí, že 3/4 vývozu tvoří hotové výrobky, z nichž je většina právě ze zušlechťujícího průmyslu, tedy průmyslu poskytujícím výrobkům přidanou hodnotu, které akumulují aktiva na splácení dluhů z dovozu. Závěrem autor na základě dat říká, že Československo je nyní zemí menší, ale v celkovém průměru je stále ve stejném poměru státem průmyslovým.
(Feurich Marek)
Hodnocení:
Článek z roku 1939 pojednává o změnách v průmyslových odvětvích v Československu, které nastaly po ustanovení nových státních hranic. V průmyslu bylo zaměstnáno 4 a půl milionu lidí což představuje přibližně 30% obyvatel tehdejšího Československa. Autor uvádí, že 3/4 vývozu tvoří hotové výrobky, z nichž je většina právě ze zušlechťujícího průmyslu, které akumulují aktiva na splácení dluhů z dovozu. Po změně hranic vznikl úbytek pracovníků v průmyslu ve výši 39%, oproti tomu co do velikosti se země zmenšila přibližně o 30%. Nejmarkantnější poklesy se projevují v průmyslu hudebním, hračkářském, sklářském a soustružnickém. To hlavně z důvodu akumulace těchto průmyslových závodů v příhraničních oblastech. Naopak nejmenší poklesy hlásí odvětví grafické, kožařské a oděvnické. Největší odvětví zabývající se zpracováním kovů zaznamenává pokles 29%, což je však rovnoměrné k celkové ztrátě území a obyvatel, tudíž je stále dostačující pro domácí spotřebu a v některých oblastech dokonce akumuluje přebytky pro vývoz. Výjimku tvoří výrobny textilních strojů, které skoro všechny zůstaly na území Německa. V průmyslu kamene a zemin ztrácíme 42% z valné části ve prospěch Německu. Z toho největší ztráty zaznamenáváme porcelánovém průmyslu. Ve sklářském průmyslu je pokles ve výši 66%, ale například v dřevozpracujícím průmyslu jsou úbytky rovnoměrné ke ztrátě obyvatel a území, stejně tomu tak je v kožešnickém, oděvnickém a dalo by se říci i potravinářském průmyslu. Další citelná ztráta se projevuje v papírenském průmyslu a to konkrétně 52%. V textilním průmyslu ztráty dosahují 2/3. Na závěr autor uvádí, že z dat vyplývá, že Československo je nyní zemí menší, ale v celkovém průměru je stále ve stejném poměru státem průmyslovým.
(Feurich Marek)