Celní a platební jednota Čech a Moravy s Německou Říší

Abstrakt:

Celní zapojení je jedním z nejvíce zmiňovaných témat Národohospodářského obzoru roku 1940. K 1. 10. 1940 bylo vyhlášeno připojení celního území Protektorátu k Říši a došlo tak k utvoření jediného celního prostoru s volným peněžním stykem a zrušenými devizovými hranicemi. Autor chápe celní unii jako propojení dvou států ve spojitou nádobu a zároveň zmiňuje nutnost postupného vyrovnávání hladin v obou zemích. Přizpůsobování se především týká úrokových sazeb a jejich úprav podle sazby v Německu. Pokud by hladiny nebyly vyrovnány, docházelo by podle Klimeckého k přesunům kapitálu. Kvůli vyššímu úročení by kapitál odplýval z Německa do Protektorátu a dlužníci by se naopak zaměřili na levnější peněžní trh v ostatních území Říše. Oproti jiným autorům (např. Chmela) Klimecký nevidí výhody v možném doplňování se ekonomik navzájem, jak bylo často prezentováno i německou propagandou. Poukazuje totiž na problém srovnatelnosti a podobnosti obou ekonomik, pouze zemědělství by mohlo částečně nabídnout prostor pro oboustrannou směnu přebytků. Díky různým bariérám – především rozdílným důchodovým a cenovým hladinám, odlišné daňové soustavě a odchylným dopravním tarifům na železnicích – je podle autora jisté, že celní unie s sebou přinese hospodářské škody a poruchy.

(Kučerová Hana)