Finanční hospodářství státu v letech 1937-38

Abstrakt:

Autor se ve článku věnuje závěrečnému účtu za rok 1937, hospodářství v roce 1938 a vyhlídkám na rozpočet v roce 1939. Zatímco rok 1936 skončil dosud největším rozpočtovým schodkem, jaký kdy Československá republika měla, rok 1937 znamenal pokles celkové velikosti schodku, co se však bilance týče, došlo ke zvýšení celkových výdajů následkem mimořádných událostí, daňového zatížení a zadlužení státu. Pokladní hospodářství na rozpočet zaznamenává v roce 1937 nejlepší výsledek od konjunktury v letech 1927/29, který ukazuje, jak příznivý mohl být vývoj československého hospodářství nebýt mimořádných potřeb, které přinesla politická krize. Příčinou velkého státního zadlužení byla výše celkových vydání státní pokladny, která od let 1929/30 vzrostla ročně téměř na dvojnásobek. V hospodářství státní správy činil schodek v roce 1937 901,8 mil. Kč, přičemž největší část výdajů je věnována resortu národní obrany, školství a financí. Zlepšilo se hospodářství státních podniků a stejný vývoj zaznamenaly i investice, které značně přispívaly k zaměstnanosti výroby. V další části článku srovnává autor výdajový státní rozpočet pro rok 1938 se skutečnými údaji roku 1937, který byl značně ovlivněn politickými událostmi a v konečném důsledku to znamenalo navýšení státního dluhu asi o 2,5 miliardy. V roce 1939 byl díky vzniku federace rozpočet rozdělen na jeden společný rozpočet a další tři jednotlivých samosprávných zemí. Pro celkovou hospodářskou sílu bylo zásadní odtrhnutí průmyslových území na základě mnichovského a vídeňského rozhodnutí. Muselo dojít k přebudování veřejného rozpočtu, zejména výdajů a zároveň k rozhodnutí, jakým podílem se budou podílet jednotlivé země. Podle autora je pro vyrovnané státní hospodářství nejdůležitější podpora soukromého podnikání a zaměstnanosti.

(Lochmanová Kristýna)