SEZNAM klíčových slov

Autor se ve článku věnuje závěrečnému účtu za rok 1937, hospodářství v roce 1938 a vyhlídkám na rozpočet v roce 1939. Zatímco rok 1936 skončil dosud největším rozpočtovým schodkem, jaký kdy Československá republika měla, rok 1937 znamenal pokles celkové velikosti schodku, co se však bilance týče, došlo ke zvýšení celkových výdajů následkem mimořádných událostí, daňového zatížení a zadlužení státu. Pokladní hospodářství na rozpočet zaznamenává v roce 1937 nejlepší výsledek od konjunktury v letech 1927/29, který ukazuje, jak příznivý mohl být vývoj československého hospodářství nebýt mimořádných potřeb, které přinesla politická krize...

Článek charakterizuje situaci tzv. zemských financí v inkriminované době v naší zemi. Diskutuje o tom, co by z veřejných financí mělo být hrazeno, a zda tomu tak je, či nikoliv. Předmětem diskuze se stává i daňové rozvrstvení, determinanty, které jej ovlivňují, rozdělování veřejných financí do jednotlivých oborů a úseků, krytí státních výdajů a rovněž i historický vývoj tohoto procesu. 

(Čížková Michaela)

Článek se zabývá dopadem poklesu cenové hladiny na světové hospodářství. Autor se zaměřil na účinky poklesu cenové hladiny ve spojení s mezinárodním a tuzemským zadlužením. Hlavním problémem jsou důsledky toho, že zatímco nominální i reálný produkt klesá, výše dluhů i úroků zůstává stejná.
K vyrovnání mezinárodních dluhů dochází převodem statků nebo služeb. Po válce se stal tento problém následkem reparací a mezispojeneckých ještě složitější. Zadlužení vzrostlo více u zemí zámořských, proto je v těchto zemích vzestup hodnoty zlata mnohem citlivější a méně snesitelnější...