SEZNAM klíčových slov

Autor v první části článku pojednává o patentech a jejich výdajovém začlenění, odpisování a znehodnocení. Význam provozních výdajů rozebírá na jednotlivých komponentách výnosů a nákladů. Rozpracovává ocenění statků, zvyšující hodnotu podniku, aktiva, měnící bilanční hodnotu podniku a odčitatelnost jednotlivých výdajů. Vysvětluje, jak se liší ideální statky od skutečného kapitálu. V druhé části článku autor pojednává o ztrátách spojených s provozem podniku, rozlišuje všeobecnou a zvláštní výdělkovou daň z hlediska zákona a dopadu na ztráty vzniklé při provozu obchodu a při provozu podniku...

Jedná se o přednášku J.M. prof. JUDr. Viléma Funka při příležitosti uvedení do rektorského úřadu. Tématem je daň a berní systém. Autor se zabývá definicí daně, jejím účelem, zásadami pro výběr daně, srovnává vývoj s právním systémem. Dále popisuje právní daňové poměry v českých zemích. Závěrem zmiňuje požadavek na změnu berního systému.

(Čurdová Ivana)

Cílem tohoto textu je posoudit daňovou amnestii z března roku 1939. Autor zde shrnuje argumenty odpůrců a obhájců amnestie. Dále autor podává svůj vlastní názor na amnestii a poznamenává, jak často a v jakých podmínkách by amnestie měla být prováděna. V závěru potom hodnotí amnestii, kterou Protektorát roku 1939 uznal.

(Gawthorpe Kateřina)

V tomto článku se autor zabývá daňovou bilancí za rok 1935. V úvodu je zrekapitulována bilance za prosinec 1935 a následně je autorem poukázáno na nejednotnost finanční správy při sestavování výkazu a s tím související složitost sestavení celkových výnosů veřejných dávek; ty jsou následně autorem v tabulkovém přehledu sumarizovány. V závěru článku jsou porovnávány předpokládané příjmy a výdaje za rok 1935 se skutečnými.

(Šimek David)

Autor se snaží zhodnotit finanční vědu v rámci dogmatického vývoje, která je obsažena v Englišově Malé finanční vědě, což je novým zpracováním velké Finanční vědy. Zpočátku popisuje vývoj nauky o daních a jednotlivé teorémy tak, jak je podávaly starší teorie a snaží se o vysvětlení přínosu nové teorie. Dále shrnuje předmět finanční vědy a popisuje, jaký je její poměr k národnímu hospodářství, uvádí metody finanční vědy. Autor rovněž popisuje, jak Engliš vychází z noetického hlediska teologického, za formu považuje sociální účel, jako obsah uvádí ideál národa zdravého a vzdělaného...

V knize jsou zachyceny nejdůležitější problémy poválečného Československa. Řeší se zde finanční a hospodářské jevy poválečného státu, politická práce a smýšlení té doby s přihlédnutím na psychologický stav Evropy. Válka zničila výrobní prostředky, rozvrátila stabilitu měn. Vymizela pracovitost a úspornost ve výrobě i spotřebě, každý si navykl na veliká čísla, k nimž vedla znehodnocená měna. Rašín toto „dědictví“ určil jako první úkol, se kterým by nově vzniklé státy i státy válkou jen zasažené měly bojovat...

Autor se v knize zabývá naukou o financích a veřejném hospodářství. Hovoří zejména o veřejných úhradách a jejich typech, daních, státním dluhu, veřejných financích a národním hospodářství. V knize je zmiňována nejen aktuální situace, ale také historický vývoj.

(Havlíček Jan)

Psána psacím písmem s občasným podtržením důležitých pasáží nám tato kniha odhaluje Bráfovy představy o fungování státu z pohledu financí. Od vymezení základních pojmů jako veřejné hospodářství, normální míry výdajů, či nepřímé daně postupuje dál. Dívá se na příjmy a výdaje státního rozpočtu a snaží se nalézt cesty, kterými docílit co nejlepšího rozdělení státních příjmů. Největší část knihy je pak věnována daním a s tím spojeným zamyšlením, proč by kdo měl platit právě onu daň a za jakým účelem má ona být využita. Bráf se občas odvolává na jiné významné osobnosti ekonomického myšlení, nebo jejich díla ve snaze nalézt objektivní řešení, které by se dalo aplikovat globálně...

Finanční věda je kniha, respektive učebnice, napsána psacím písmem jako rukopis a ukazuje názory a představy profesora Bráfa na finanční hospodaření státu. Vymezuje základní pojmy spojené s hospodařením státu a směřuje až k podrobnému rozdělení a vysvětlení daní.

(Boček Jan)

Článek charakterizuje situaci tzv. zemských financí v inkriminované době v naší zemi. Diskutuje o tom, co by z veřejných financí mělo být hrazeno, a zda tomu tak je, či nikoliv. Předmětem diskuze se stává i daňové rozvrstvení, determinanty, které jej ovlivňují, rozdělování veřejných financí do jednotlivých oborů a úseků, krytí státních výdajů a rovněž i historický vývoj tohoto procesu. 

(Čížková Michaela)

Kniha Inflace a deflace je napsána velmi kriticky. Rašín kritizoval hlavně státní politiku, hospodářskou politiku i poválečnou politiku. V celé knize se zabývá spíše inflací a jejími příčinami než deflací.

(Kopáček Jiří)

Spíše než recenzí je text líčením nosných událostí zaznamenaných v knize České katastry 1654-1789 od Josefa Pekaře. Titul vzniká snahou historika „vylíčit účinky tereziánské úpravy daně gruntovní“ (Šusta, s. 207), kdy Pekař záhy poznává, že“ základy daně té a řády k ní se pojící jdou dosavadní literatuře historické a právnické skutečná terra inkognita“ (Šusta, s. 207). Původní záběr práce se tak rozkračuje a dává vznik samotné knize, která podrobně zkoumá vývoj daňových výběrů a s nimi spojený vývoj úřadu berního od poloviny 17. století až na rozhraní 18. a 19. století...

Článek se vyjadřuje k návrhu usnesení vlády, který se týká vrácení daně z obratu při vývozu. Nejprve je popsáno fungování refundací, včetně zmínění těch, kteří mají na refundaci nárok. Následně autor kritizuje úpravu refundací všech obchodových daní a zakončuje článek tím, že návrh je způsobilý pro další jednání a úpravy.

(Škodová Ivana)

Na začátku článku jen uvedena rozvaha zemských financí pro rok 1906, která skončila se schodkem 3,3437.000 Kč. Autor poukazuje na fakt, že schodek není akutním, ale chronickým problémem. Navrhovány jsou 3 druhy příjmových zdrojů: Zavedení zcela nových zemských daní (největší část má povahu spotřebních daní – minerální vody, uhlí, sirky, svítivo), dále zavedení zvláštních daní (pivo, víno, líh, cukr), a nakonec pozemkové a domovní daně. Uzdravení zemských financí bylo za tehdejších poměrů možné jen na základě kompromisu mezi říšskými a zemskými financemi.

Růžičková Zuzana

Autor považuje za příčiny krize státních financí (v r. 1932) především deflaci a hospodářskou krizi. Provádí analýzu příčin a souvislostí, přičemž tvrdí, že řešení deflačního schodku je možné pouze pomocí deflace výdajů, nikoliv prostřednictvím nových daní či redukcí státních úkolů. Naopak snížení příjmů státu v důsledku krize navrhuje řešit pomocí racionalizace výdajů popřípadě restrikcí státních účelů. Související nezaměstnanost a s tím spojené zvýšené státní výdaje řeší prostřednictvím přímých i nepřímých důchodových daní...

Česká šlechta

Pojednává o postavení šlechty v tehdejší době. Dle Borovského by i ona měla platit daně, protože placení daní vede ku prospěchu celého státu.


Co jest byrokracie

V článku nalezneme vysvětlení pojmů byrokracie a úřednictvo, a zároveň jsou pojmy postaveny ve vzájemný kontrast. Autor je zastáncem liberalismu, proto je spíše pro to, aby na úřadech bylo méně úředníků.


Komunismus

Autor považuje komunismus za strašidlo liberálních zásad. Komunismus je postaven na teorii, že nikdo nemá žádné jmění a vše je společné. Není nebezpečný, pokud nemá tolik příznivců, aby se mohl uskutečnit...

Autor analyzuje tehdejší berní soustavu a nabízí možnosti, jak by se dala reformovat. Poukazuje na její komplikovanost a neefektivitu.

(Opršal Petr)

Studie se snaží vysvětlit pojem „státní příjmy“, zjistit, jestli mezi nimi existuje nějaký vztah a kategorizovat je podle toho, jakým způsobem jsou získávány. Dělí je do dvou kategorií, na příjmy ze státního majetku a z daní. Kniha obsahuje přehled soustavy státních příjmů. Autor čerpá převážně z díla Karla Engliše.

(Opršal Petr)

Jedná se o stručnou charakteristiku hospodářské politiky od konce roku 1925 až po rok 1928. Engliš se nejpodrobněji zabývá problémy: řešení projevů deflace z roku 1925, ustálení měny, snížení nezaměstnanosti a zároveň zvýšení platů a to vše převážně pomocí pobídek pro firmy. Mezi další témata patří především konsolidace státního rozpočtu, celková restrukturalizace a snížení nákladů státu.

(Bejdová Markéta)

Kniha je učebnicí základů z oblasti hospodaření, finanční vědy a statistiky. Je rozdělena do čtyř částí, kde jsou vysvětleny pojmy, teorie, jejich zástupci, popis práce orgánů a institucí i úprava v zákonech.
První část s názvem Hospodářská teorie obsahuje vylíčení jednotlivých teorií, dále se pak věnuje oblasti výroby a spotřeby, popisuje historii peněz a úlohu cedulové banky, rozebírá problematiku úvěru a jeho druhy, vysvětluje, jak funguje burza.
V Hospodářské a sociální politice nás autor seznamuje se základy různých druhů politik, jako je politika zemědělská, průmyslová, obchodní, dopravní nebo sociální.
V části Finanční věda se věnuje hospodaření finančních...

V reakci na říšský zákon o dávkách (Reichsabgabenordnung) se autor pouští ke zkoumání stavu zákonů berních v Československu. Tyto normy, mnohdy přejaté z dob Rakouska-Uherska, shledává ve srovnání s německou úpravou nedostatečné. Prvně jsou vytknuty nejpalčivější body, následně předloženy myšlenky modernizační. 

(Olekšák Petr)

První část se začíná myšlenkami o ochraně lidských zdrojů a surovin sloužících i pro další generace. Rozebírá se motivace pracovníků jako nová osvěta. Kalandra kritizuje kapitalistický systém a hlásá nutnost nového společenského řádu. Nabízí způsoby, kterými by se to dalo uskutečnit. Jsou zde zmíněny jednotlivé druhy daní jako daň pozemková, vojenská, staromládenecká, atd...

Vhled do politiky řízení státních financí uplatňované v rámci habsburské monarchie před změnami roku 1848. Autor nabízí pohled na oblastní členění výběru (země uherské, předlitavské a hornolitavské) a rozbor zdrojů příjmů, který rozkládá na výnosy ze státního majetku, regalie (marginální složka) a daně. Skupinovému členění daní je pak věnován zbytek textu. Je zkoumáno jejich založení a výnosnost, nad což vyčnívá jen krátké pozastavení nad problematikou cel a důchodků.

(Olekšák Petr)