SEZNAM klíčových slov

BRÁF, A. Hlávka a Wiehl.In Albín Bráf Život a dílo. Díl I. Paměti. Praha: Vesmír, 1922, s. 169-178
Autor rozebírá poslední vůle Josefa Hlávky a Antonína Wiehla, kteří se rozhodli poskytnout finanční podporu českým a slovenským vědcům a umělcům. Výnos z Hlávkovy nadace má být rozdělen mezi Českou akademii, Národohospodářský ústav a Studentské koleje v poměru 58,5:20:21,5. Výnos z Wiehlova fondu má být každoročně stejnými částkami rozdělen na podporu výzkumů v oboru přírodních věd a na podporu technických vynálezů Čechů a Slováků.

Svatošová Simona

BRÁF, Albín. O nápravě naší měny. In  Albín Bráf - Život a dílo...

Autor na začátku uvádí několik názorů na příčiny a možné řešení krize, především v oblasti peněžní soustavy. Odvolává se zde například na názory prof.dr. Engliše nebo na prof. Cassela či Warrena. Uvádí také způsoby řešení krise ve třech nejdůležitějších velmocích, Velké Británii, Německu a USA. V druhé části své přednášky už se zabývá Československem. Rozebírá zde vlivy deflační politiky na ceny, mzdy, nezaměstnanost, výrobu a další. Zmiňuje  Englišovy reformní plány týkající se prémiových valut, a plány, které měly jít přes státní pokladnu. Popisuje všechna pro i proti obou a konečné řešení, kterým bylo snížení zlatého obsahu o 1/6 a devalvace měny...

V 1. části se autor zabývá československou měnovou politikou v uvedených letech, v části druhé problematikou rozpočtování a státních rozpočtů. V poslední části se věnuje československému státnímu dluhu.

(Salák Ondřej)

Engliš popisuje specifické znaky, průběh a vnitřní souvislosti racionalizační a deflační krize. Tvrdí, že při racionalizační krizi je úbytek kupní síly propuštěných zaměstnanců vyvážen zvýšením kupní síly ostatních. Výroba ani státní hospodářství se neocitají v krizi, neboť odbyt se nemění a nižší ceny jsou vyváženy úsporami ve mzdách, navíc roste daňová únosnost, čímž může stát zvýšit daně a stabilizovat tak státní finance. Naopak deflační krize působí značné krize státních financí a škodu všem třídám obyvatelstva kromě kapitalistů...

Autor v úvodu nejprve poznamenává, že krize není způsobena  nedostatkem statků, ale nedostatkem organizace. Nezkoumá ji ani z pohledu kapitalistického, ani z pohledu komunistického, ale logicky a nestranně.
Příčiny krize jsou v kapitalistickém systému racionalizace (technický pokrok) ve spojení s vadnou distribucí statků. V komunistickém systému je to naopak špatnou produkcí...

Kniha Inflace a deflace je napsána velmi kriticky. Rašín kritizoval hlavně státní politiku, hospodářskou politiku i poválečnou politiku. V celé knize se zabývá spíše inflací a jejími příčinami než deflací.

(Kopáček Jiří)

Tento článek pojednává o situaci měnového kurzu italské liry v roce 1926. Popisuje úspěch italské vlády, které se povedlo díky intervencím (deflační finanční politice) zvrátit propad liry. Jednalo se například o zákaz vývozu liry, omezení konsumu či podporu vývozu. Autor dopodrobna rozebírá jednotlivé kroky vlády a podrobný vývoj kurzu liry.

(Hradečná Anna)

Autor se soustředil na problematiku československé měny ve 20. letech 20. století, především na stabilizaci měnového aparátu. Teoreticky se zabývá třemi možnostmi - deflací, konversí a repudiací - ve snaze nalézt pro československou měnu nejlepší řešení. Opírá se o statistická data z jiných zemí či historická data a prokládá text dobovými citacemi z tisku. Poslední část knihy je věnována potřebným právním úpravám jako předpokladu úspěšné stabilizace.

(Schmödl Jan)

Autor ve svém projevu shrnuje hospodářské dějiny v českých zemích od dob Přemyslovců po rok 1928. Kriticky se vyjadřuje k husitským bouřím a stavovskému povstání, naopak vyzdvihuje Habsburky. První menší kritika rakouské monarchie je k protekcionismu 19. století a to zvláště pro oblast Uher/Slovenska. Promlouvá také o problémech nově vzniklého československého státu, a jak byly doposud řešeny. Vypočítává též objem rakouskouherských průmyslových jednotek, které připadly Československu. Chválí československou obchodní a Rašínovu deflační politiku. V závěru pak hodnotí vyhlídky československého obchodu a průmyslu.

(Opršal Petr)

Kniha se zabývá dosavadními teoriemi o platební bilanci, cenové hladině a inflaci. Mildschuh zde na konkrétních příkladech uvádí, v čem mají tyto teorie nedostatky nebo jsou zcela mylné. Snaží se tyto rozpory popsat, vysvětlit  a uvést na správnou míru podle svého uvážení a své vlastní teorie.

(Malý Vítězslav)

Autor považuje za příčiny krize státních financí (v r. 1932) především deflaci a hospodářskou krizi. Provádí analýzu příčin a souvislostí, přičemž tvrdí, že řešení deflačního schodku je možné pouze pomocí deflace výdajů, nikoliv prostřednictvím nových daní či redukcí státních úkolů. Naopak snížení příjmů státu v důsledku krize navrhuje řešit pomocí racionalizace výdajů popřípadě restrikcí státních účelů. Související nezaměstnanost a s tím spojené zvýšené státní výdaje řeší prostřednictvím přímých i nepřímých důchodových daní...

Jedná se o stručnou charakteristiku hospodářské politiky od konce roku 1925 až po rok 1928. Engliš se nejpodrobněji zabývá problémy: řešení projevů deflace z roku 1925, ustálení měny, snížení nezaměstnanosti a zároveň zvýšení platů a to vše převážně pomocí pobídek pro firmy. Mezi další témata patří především konsolidace státního rozpočtu, celková restrukturalizace a snížení nákladů státu.

(Bejdová Markéta)

Autor článku se zabývá devalvací československé měny, nástrojem k vyrovnání domácí cenové hladiny na úroveň cenové hladiny světové, jako méně tíživého prostředku než je deflace. Obchodní bilance je nejdůležitější položkou československé platební bilance. Zmiňuje vyhlídky zahraničního obchodu, účinky měnového opatření zejména na vývoz
československého zboží, ale i nezáměrný účinek – usnadnění vývozu – vede samočinně ke ztížení dovozu. Omezení mezinárodního obchodu vidí v platebních potížích jednotlivých zemí, zejména v roce 1933 a 1934 a  na základě výroční zprávy Národní banky rozděluje čsl...