Zahraniční obchod a platební bilance Československa za rok 1933
Autor:
|
Šourek, Antonín
|
Typ:
|
článek
|
Klíčová slova:
|
deflace, devalvace, platební bilance, saldo, zahraniční obchod
|
Bibliografický záznam:
|
ŠOUREK, Antonín. Zahraniční obchod a platební bilance Československa za rok 1933. Obzor národohospodářský XXXIX. (1934). Praha:Pražská akciová tiskárna. 1934, roč. XXXIX., s. s. 274-279, 405-408. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
Nakladatel:
|
Pražská akciová tiskárna
|
Rok:
|
1934
|
Ročník:
|
XXXIX.
|
Rozsah stran:
|
s. 274-279, 405-408
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Autor článku se zabývá devalvací československé měny, nástrojem k vyrovnání domácí cenové hladiny na úroveň cenové hladiny světové, jako méně tíživého prostředku než je deflace. Obchodní bilance je nejdůležitější položkou československé platební bilance. Zmiňuje vyhlídky zahraničního obchodu, účinky měnového opatření zejména na vývoz
československého zboží, ale i nezáměrný účinek – usnadnění vývozu – vede samočinně ke ztížení dovozu. Omezení mezinárodního obchodu vidí v platebních potížích jednotlivých zemí, zejména v roce 1933 a 1934 a na základě výroční zprávy Národní banky rozděluje čsl. země dle platební neschopnosti a poukazuje, že platební bilance se zlepšila jen v poměru k zemím s platebními obtížemi a zhoršila vůči těm, jež udržují svou měnu na dřívější paritě. Nicméně to není argumentem pro neúčelnost vývozu do těchto států, poněvadž by čsl.vývoz nezachoval dosavadní odbytiště.
V platební bilanci sestavené Státním úřadem statistickým za rok 1933 se i přes překážky kladené mezinárodnímu obchodu jeví zlepšení, a to konkrétně změnou vývoje od roku 1931, kdy došlo k obratu salda platební bilance z aktiva na pasivum.
(Vokurková Lucie)