SEZNAM klíčových slov

Autor v této knize zachycuje krizi Československého hospodářství způsobenou krachem na Newyorské burze roku 1929. Hodnotí postoje a kroky tehdejší vlády, kterými reagovala na tuto vzniklou situaci a sám navrhuje různé modely řešení. Hlavními ekonomickými důsledky krize byla deflace, problém s odbytem a vysoké úrokové míry. Předními tématy kritiky se stala politická rozhodnutí ve věcech nedostatečných vládních investic, neopuštění pevného poměru koruny ke zlatu, nastavení protekcionalistické politiky, které nedokázali zabránit prohloubení krize a nastolení příznivého prostředí pro „ozdravu“ a „znovunastartování“ naší ekonomiky...

Podle autora by hospodářský plán neměl stavět na tom, že jsou české země soběstačné, protože nejsou, potřebují dovoz a měly by jej zaplatit vývozem. Vývoz ale upadá. Autor radí, aby nástupnické země Rakouska-Uherska spolu obchodně spolupracovaly, tak jak tomu bylo před rozpadem. Dále radí, aby se v hospodářském plánování nebraly v úvahu politické ohledy, což by mělo být zajištěno vznikem senátu, který by se věnoval pouze hospodářství a ne politice.

(Valentová Adela)

Autor popisuje vývoj konjunktury v Československu v letech 1924-1927. Srovnává situaci okolními státy, hlavně Německem, zabývá se vývojem platební bilance a jiným vývojem v různých odvětvích.

(Štegmann Tomáš)

Článek se vztahuje ke zlatému standardu, respektive rozebírá vlivy mezistátních a mezibankovních transakcí se zlatem, a to hlavně na devizové kurzy a platební bilanci.

(Vlček Martin)

Jak autor článku uvádí, účelem devalvace měny bylo podle zákonodárce vyrovnání rozdílu mezi kupní silou koruny na domácím a zahraničním trhu. Autor podrobně popisuje směr a rozsah vývozu po tomto monetárnímu zásahu, a to vzestup vývozu do Německa a pokles vývozu hlavně do clearingových zemí střední Evropy (vývozu na úvěr). Pokles cen čsl. zboží ve zlatě sice podněcuje levnější vývoz a soutěživost, nicméně ceny dovážených surovin stouply více než poklesly ceny vyvážených hotových výrobků. V závěru se snaží nastínit možný budoucí vývoj.

(Vokurková Lucie)

Článek se věnuje americkému Rooseveltovu návrhu zákona o stříbře, který ukládá měnové správě povinnost nechávat čtvrtinu kovové rezervy ve stříbře. Stříbro má sloužit k vyrovnání případné pasivní platební bilance. Nicméně stříbro není směnným platidlem ve všech zemích tak jako zlato, a proto by muselo nejdříve být na trhu za zlato vyměněno. Objem zlata v USA je ale veliký, tzn., že schodky bilance by byl schopen dostatečně uhradit. Pouze kdyby tomu tak nebylo a země by neměla dostatek pohledávek v cizině, které by vytvořily devizovou rezervu, bylo by užitečné udělat měnovou rezervu ve stříbře...

Článek se nejprve obecně a následně detailně se  zaměřením   na Československo zabývá umořováním  státních půjček. Věčné renty bez závazku ke splacení kapitálu důsledkem úvěrní  politiky států  ustoupily do pozadí, a proto hlavní složkou jsou půjčky umořitelné. I když se břímě dluhu často  snižuje samočinně  (růstem obyvatelstva, růstem národního bohatství, ale i znehodnocováním měny), je nutné jej rozložit rovnoměrně na obyvatelstvo a dle jeho výnosnosti při investičním  využití výnos ponesou i budoucí generace, je tedy na místě přenést i náklady na budoucí  generace...

Článek se zabývá zkoumáním publikace Společnosti národů popisující detailní změny ve struktuře platební bilance 32 států včetně USA, Velké Británie a Japonska v letech 1931 a 1932. Základní položkou je hodnota zahraničního obchodu, zkoumá jeho pokles v posledních letech a důvody, které k tomu mohly vést. Zabývá se i změnou struktury zahraničního
obchodu – přelivem z bilaterálního na triangulární obchod, dále funkcí položky zlato na účtech platebních bilancí států a zmiňuje přesun krátkodobých úvěrů na dlouhodobé.

(Vokurková Lucie)

Kniha se zabývá dosavadními teoriemi o platební bilanci, cenové hladině a inflaci. Mildschuh zde na konkrétních příkladech uvádí, v čem mají tyto teorie nedostatky nebo jsou zcela mylné. Snaží se tyto rozpory popsat, vysvětlit  a uvést na správnou míru podle svého uvážení a své vlastní teorie.

(Malý Vítězslav)

Článek nabízí všeobecný pohled na výpočet československé platební bilance v závislosti na bilanci obchodní a uvádí porovnání současného způsobu výpočtu s dříve používaným. Autor předkládá domněnku, že dosavadní obchodní bilance byly špatně vypočteny, poněvadž se neuvažovalo zušlechťovací řízení, díky kterému jsou výpočty daleko přesnější. Dalším zmiňovaným problémem výpočtu je kolísající koruna, proto autor navrhuje, aby výsledky byly přepočteny na zlatý dolar, a to v jeho předválečné hodnotě...

Článek popisuje situaci z počátku Protektorátu z hlediska platební bilance. Zaměřuje se především na problém surovin, které se do Čech před vznikem protektorátu dovážely například z Anglie nebo z USA. Za dovoz se platilo vývozem. Od ustanovení Protektorátu se podmínky pro zahraniční obchod změnily, dovoz z Německé říše nedokázal zajistit suroviny pro průmyslovou výrobu. V závěru autor uvádí, že problém surovin byl v tomto období omezen na problém opatření dostatečné zásoby deviz.

(Čurdová Ivana)

Autor se zabývá problémem mezinárodní krize, kdy pro analýzu tohoto problému používá platební bilanci jednotlivých zemí. Za vznik problému je považováno povolení vysokých úvěrů Německu, ze strany USA. Německu tak bylo umožněno splácet válečné reparace a splácení reparací umožnilo ostatním zemím splácet válečný dluh USA. Jelikož země však nejsou bez tohoto koloběhu schopny splácet svoje závazky vůči USA. Za jedinou cestu autor považuje snížení celní ochrany USA, aby evropské země mohly platit svoje závazky zbožím.

(Schmödl Jan)

Autor článku se zabývá devalvací československé měny, nástrojem k vyrovnání domácí cenové hladiny na úroveň cenové hladiny světové, jako méně tíživého prostředku než je deflace. Obchodní bilance je nejdůležitější položkou československé platební bilance. Zmiňuje vyhlídky zahraničního obchodu, účinky měnového opatření zejména na vývoz
československého zboží, ale i nezáměrný účinek – usnadnění vývozu – vede samočinně ke ztížení dovozu. Omezení mezinárodního obchodu vidí v platebních potížích jednotlivých zemí, zejména v roce 1933 a 1934 a  na základě výroční zprávy Národní banky rozděluje čsl...