SEZNAM klíčových slov

BRÁF, A. Hlávka a Wiehl.In Albín Bráf Život a dílo. Díl I. Paměti. Praha: Vesmír, 1922, s. 169-178
Autor rozebírá poslední vůle Josefa Hlávky a Antonína Wiehla, kteří se rozhodli poskytnout finanční podporu českým a slovenským vědcům a umělcům. Výnos z Hlávkovy nadace má být rozdělen mezi Českou akademii, Národohospodářský ústav a Studentské koleje v poměru 58,5:20:21,5. Výnos z Wiehlova fondu má být každoročně stejnými částkami rozdělen na podporu výzkumů v oboru přírodních věd a na podporu technických vynálezů Čechů a Slováků.

Svatošová Simona

BRÁF, Albín. O nápravě naší měny. In  Albín Bráf - Život a dílo...

Článek se věnuje americkému Rooseveltovu návrhu zákona o stříbře, který ukládá měnové správě povinnost nechávat čtvrtinu kovové rezervy ve stříbře. Stříbro má sloužit k vyrovnání případné pasivní platební bilance. Nicméně stříbro není směnným platidlem ve všech zemích tak jako zlato, a proto by muselo nejdříve být na trhu za zlato vyměněno. Objem zlata v USA je ale veliký, tzn., že schodky bilance by byl schopen dostatečně uhradit. Pouze kdyby tomu tak nebylo a země by neměla dostatek pohledávek v cizině, které by vytvořily devizovou rezervu, bylo by užitečné udělat měnovou rezervu ve stříbře...

Pokus o vysvětlení proměnlivosti ceny stříbra, především pak její rozkolísanosti koncem 19. a počátkem 20. století. Přes stručnou historii užívání tohoto drahého kovu v historii se autor dobírá k vymezení základní domnělé příčiny propadu cen stříbra, návazně zkoumá reakce ve vybraných státech a popisuje tamní vládní stabilizační snahy. Popsán je i proces vytěsňování stříbra, jakožto uchovatele hodnoty, zlatem a postupný odklon od konceptu bimetalismu. Závěrem je zkoumán vliv války na dočasný růst ceny stříbra.

(Olekšák Petr)

Kaizl se ve svém článku zaobírá dobýváním zlata a stříbra a vzájemným poměrem těchto vytěžených surovin v průběhu 19. století. Zlata bylo v roce 1885 vytěženo kolem 150 tisíc kilogramů a jen za pouhých deset let se množství zvýšilo o polovinu. Největší zásluhu na těžbě zlata měly státy Ameriky, Afriky a Austrálie. Co se týče stříbra, tak množství vytěženého stříbra v roce 1894 činilo bezmála 5000 tun, což je asi desetkrát více než tomu bylo ve dvacátých letech 19. století. Ve čtyřicátých letech připadl jeden kilogram zlata na více než 30 kilogramů vyrobeného stříbra, v roce 1894 už to bylo jen 1:19 kilogramům stříbra, což byl účinek Jižní Afriky.

(Zámečník David)