SEZNAM klíčových slov

BRÁF, Albín. Frant. Lad. Rieger. In: Život a dílo. Díl I. Paměti. Praha: Vesmír, 1922, s.123-124.
Nekrolog oslavuje osobu Františka Ladislava Riegera, jeho dílo, vlastenecké cítění a odhodlání za své myšlenky bojovat, avšak zmiňuje i časy, kdy byl odmítán, nechtěn a považován za zrádce. Nekrolog začíná oslavným popisem jeho poslední cesty.

Vokurková Lucie

BRÁF, Albín. Jiří Pražák. In Albín Bráf: Život a dílo. Díl I. (Paměti), Josef Gruber (ed.), Praha: Vesmír, 1922, s. 119–122
Článek je nekrologem Jiřího Pražáka, který 29. března 1905 podlehl nemoci. Jiří Pražák (1846-1905) byl dvorním radou a 30 let profesorem rakouského veřejného práva...

BRÁF, A. Hlávka a Wiehl.In Albín Bráf Život a dílo. Díl I. Paměti. Praha: Vesmír, 1922, s. 169-178
Autor rozebírá poslední vůle Josefa Hlávky a Antonína Wiehla, kteří se rozhodli poskytnout finanční podporu českým a slovenským vědcům a umělcům. Výnos z Hlávkovy nadace má být rozdělen mezi Českou akademii, Národohospodářský ústav a Studentské koleje v poměru 58,5:20:21,5. Výnos z Wiehlova fondu má být každoročně stejnými částkami rozdělen na podporu výzkumů v oboru přírodních věd a na podporu technických vynálezů Čechů a Slováků.

Svatošová Simona

BRÁF, Albín. O nápravě naší měny. In  Albín Bráf - Život a dílo...

BRÁF, A. České a německé "Svůj k svému". In Albín Bráf Život a dílo. Díl IV. Rozličné stati. Praha: Vesmír, 1923, s. 179-210
Autor se zabývá zostřujícími se poměry mezi Čechy a Němci v 19. století v Rakousku-Uhersku a porovnává zásady českého a německého "Svůj k svému" a jejich jednotlivé druhy. Zatímco podle Bráfa německé "Svůj k svému" má podobu především odstranění českých úředníků z německých území (vypovídání z bytu i práce) a prostředku zastrašovacího, české "Svůj k svému" má podobu odvetného bojkotu za útisk českých menšin a positivního národohospodářského vlastenectví...

Text představuje nový ústav, jenž bude nést název Národohospodářský ústav při České akademii. Jeho úkol je sledování národohospodářského stavu se zřetelem na hledání mezer, evidenci talentů, uvádění mladých lidí do výrobního prostředí a vysílání do ciziny, kde budou sbírat zkušenosti. Mezi nejdůležitější skupinu v ústavu budou patřit čestní členové – domácí a zahraniční muži s praktickými zkušenostmi v oboru národního hospodářství.

Růžičková Zuzana

Článek oslavuje dr. Grubera jako jednoho z nejschopnějších lidí ve vedení zmíněné instituce. Zabývá se vývojem Gruberova postavení a vyzdvihuje jeho zásluhy na fungování ústavu.

(Vlček Tomáš)

Text seznamuje s událostmi, které předcházely založení Národohospodářského ústavu, původně "Ústavu pro zvelebení českého průmyslu". Věnuje se lidem, kteří stáli u jeho zrodu - především Karlu Riegerovi, který v závěti odkázal jistý obnos českému národu a F. L. Riegerovi, jehož napadla myšlenka využít tyto peníze pro založení ústavu, který by lidi naučil podnikat a obchodovat. Autor uvádí, proč ústav vznikl, jak byl financován a jak a kdo byl zvolen do vedoucích pozic.

(Marková Tereza)