SEZNAM klíčových slov

Autor v této knize zachycuje krizi Československého hospodářství způsobenou krachem na Newyorské burze roku 1929. Hodnotí postoje a kroky tehdejší vlády, kterými reagovala na tuto vzniklou situaci a sám navrhuje různé modely řešení. Hlavními ekonomickými důsledky krize byla deflace, problém s odbytem a vysoké úrokové míry. Předními tématy kritiky se stala politická rozhodnutí ve věcech nedostatečných vládních investic, neopuštění pevného poměru koruny ke zlatu, nastavení protekcionalistické politiky, které nedokázali zabránit prohloubení krize a nastolení příznivého prostředí pro „ozdravu“ a „znovunastartování“ naší ekonomiky...

Článek se zabývá možnostmi financování státních investičních projektů. Odmítá zvyšování daní i možnost splácení dluhů inflací. Představuje možnost získání levného úvěru pomocí loterijních a prémiových půjček, u kterých má stát výhradní vydávací právo. Jejich výhodnost dokazuje na datech

(Mudra Martin)

Práce je stručným univerzitním studijním materiálem. Pojednává o národním hospodářství v obecné rovině s bližším zaměřením na Československo. V práci je zdůvodněna existence národního hospodářství a specifikovány důležité procesy, které zde fungují, jako je spotřeba, výroba a ceny a trh. Také je zde možné nalézt několik grafů, znázorňujících hospodářskou situaci tehdejšího západního světa a celou škálu stromů života dle sociálního postavení, či povolání v ČSR.

(Valentová Kristýna)

Autor článku prezentuje a komentuje myšlenky J. M. Keynese. V kontextu světové krize se autor zabývá Keynesovými názory na téma sterilního šetření peněz a produktivního investování, možného rozšíření pravomocí cedulových bank ovlivňovat úrokovou míru a vlivu inflace a deflace na investice. V závěru se staví kriticky k vysokým úrokům vkladatelů, které byly podle autora neoprávněné, jelikož vkladatelé nemuseli vkládat peníze na delší období a zároveň je to odrazovalo od přímého investování.

(Sefzig Petr)

V některých článcích autor reaguje nebo rozebírá poznámky jiných glosátorů své doby či zmiňuje autory různých názorů. Kniha je rozdělena do tří částí – články teoretické, polemické, kritické a programové.
V první části se autor zabývá teoretickými poznatky, ve druhé je již adresný a ve třetí části navrhuje systémové řešení. V úvodu hodně rozebírá kriticky i souhlasně Keynese a jeho dílo Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz a konfrontuje jej se svými názory či s realitou.
Autor také rozlišuje různé druhy úvěrů, např...

Autor článku poukazuje na vliv racionalizace na vzestup nezaměstnanosti, upozorňuje ovšem na fakt, že je racionalizaci přikládán větší než opodstatněný význam. Podstatou racionalizace je dosáhnout maximálního užitku vynaložením minimálního úsilí a práce. Rozlišuje dva jevy. Prvotní jev je racionalizace vývojová a ta může zvýšit životní úroveň a snížit pracovní dobu bez vedlejšího účinku zmenšení kupní síly důchodce, spočívá především v prohloubení vzdělání. Dočasně může způsobit růst nezaměstnanosti. Druhotný jev je důsledkem prvého a výsledkem je vyšší výkon, jinak řečeno větší množství práce vykonané za jednotku času. Tento druhotný jev má podle autora minimální vliv na nezaměstnanost...